Ve vzdálené galaxii

Ve vzdálené galaxii, před mnohými časy… Bylo to stejné, jak si myslím, že je to dnes: byl to náš svět, fandom, žili jsme v něm a dělalo nám to radost. Kdybych měl vzpomenout na jedinou událost z té doby, tak asi na Parcon snad v roce 1982, ještě pořádný, pardubický: dražba knih a dva fanatici se utkali kolem Zapomenutého vesmíru od Harrisona, slovenské sešitové vydání. Vytáhli cenu snad na tisícikorunu, to je dnes desetkrát, možná patnáctkrát tolik. V aule Chemicko-technologické bylo nabito, všichni stáli a řvali jako při boxerském zápase. Jo, to bylo super. Pak přišlo éra videa a cony se pokazily, všichni čuměli na filmy a to byl fakt úpadek. Ale tak to chodí, ups and downs, přišli čarodějové, dneska převládají hráči, jak se mi zdá. Jen sci-fi zůstává , sci-fi a její fanoušci, kteří skřehotavými hlasy blábolí cosi o úpadku a o tom, že to dřív bylo lepší. Ale i tohle skřehotání patří k věci, vyprávěl mi Nesvadba, jak byl někdy v roce 1962 někde v Americe na conu a tam mu vyprávěli o úpadku a krizi sci-fi.

(Psáno coby vzpopmínání pro Sarden)