Václav jako Saša

Nedá se nc dělat… Události se valí a nějak se mi nedaří myslet na něco jiného než na ně. 

Dramatické i tragické situace mívají své komické momenty. Tak i ruský vpád přes ukrajinské hranice nabízí legrační paralelu. Když Rusové vtrhli do Československa v roce 1968, bědoval tehdejší komunistický předák Alexander Dubček, jak že mu to ti Rusové mohli udělat. Podobně si stýská i Václav Klaus v úterním Stanovisku IVK: Rozhodnutí ruského prezidenta Putina je i poškozením těch z nás, kteří jsme se po léta snažili vysvětlovat komplikovanost vnitřní ukrajinské (ale i ruské) politické, ekonomické a národnostní situace i nelehkých historických kontextů. Nářek je to nemístný. Takový je už osud poskoků, že jejich loutkovodiči občas udělají něco přes čáru a hanba padá na hlavu těch, kdo jim věrně sloužili. To Miloš Zeman svoji roli loutky hraje důsledně a tudíž důstojně. Vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení. Přesně v duchu strážmistra Flanderky: každé zapírání ztěžuje přiznání. Bať, bať, máme moudrého vrchního velitele branné moci.

Debaty o tom, kam až Rusové na Ukrajině dojdou jsou neproduktivní, právě tak jalové jsou úvahy o sankcích. Podstatná je jenom úvaha, kam půjde Putin dál. Nabízí se Pobaltí.

Ukrajina není po zuby ozbrojená mocnost s jadernými ambicemi, jak lže Putin. Její vstup do NATO nebyl nikdy reálný, ani v roce 2008, kdy se v roce 2008 na summitu NATO v Bukurešti prezident George W. Bush chystal učinit další chybné rozhodnutí svého života a protlačil nabídku vstupu pro Ukrajinu a Gruzii přes odpor evropských partnerů. Hrozba Ukrajiny Rusku je nulová a Putin to dobře ví. Tato agrese jíž jsme svědky je čistě revizionistický akt a bude mít smysl, jen pokud bude pokračovat. Logicky v Pobaltí.

Nabídka vstupu Ukrajině byla chybná proto, že Západ nikdy neměl kvůli ní v úmyslu riskovat konflikt. Tři pobaltské země však do NATO vstoupily. Pokud Západ couvne i při tomto dalším, jistě chystaném kroku, na řadě budou středoevropské země včetně naší – a můžeme se dočkat i zpochybnění sjednocení Německa. Návrat před rok 1997 je už na stole, proč ne návrat před rok 1990, kdy se SNR s NDR sloučily?

Tak pochmurné jsou vyhlídky, když se do mezinárodních vztahů vloudí ideologie a vytlačí reálné zájmy. George W. Bush je pokusil realizovat Pax americana po vítězství ve studené válce, Vladimír Putin se nyní žene za chimérou obnovy něčeho, co se před třiceti lety v důsledku vlastní neschopnosti – která nejenže trvá, ale je horší než kdy před tím. Stát tak málo ekonomicky výkonný jako je Putinovo Rusko by si měl v koutě lízat ránu a nepokoušet se o obnovu nadvlády nad Evropou, potažmo nad světem a hrát si na velmoc kategorie USA a Číny.