První desetina Ocelového města hotova

Počítám s plus mínus dvěma sty stránkami rukopisu převyprávěné verneovky Ocelové město a jsem na nějakých dvaceti stránkách. Zveřejnil jsem zde anatomii románu: jak je to ve verneovkách obvyklé, v podstatě se v nich nic neděje – a mám před sebou stejný úkol jako Onndřej Vogeltanz, scénárista filmu Tajemství Ocelového města. I on musel vybudovat naprosto nový příběh.

Jak se mi rýsuje ten můj?

Jako první přichází na scénu Herr Schultz. Prezentuju ho jako nenávistného člověka, posedlého vidinou moci. Koketuju s myšlenkou, že jeho pomocníkem bude Thomas Roch, ano, pozdější šílený původce Vynálezu zkázy. Zatím v rukopisu je, jistý si tím nejsem. Na závěr první kapitoly se Schultz dočte v novinách o dědictví doktora Sarrasina a ukáže se, že i on patří k rodině a má na dědictví nárok.

Následuje prezentace doktora Sarrasina a jeho rodiny. Žijí v malém městě Douai, kde má doktor zavedenou praxi. Manželka (v originále není jmenována, já ji pokřtil jako Henriettu), dále pak dcera Jeanne, syn Octave a schovanec Marcel Bruckmann. V románu je Octave prezentován jako budižkničemu, dokonce pak se trochu spustí a hýří, ale napraví se a v závěru pomáhá Marcelovi přelézt plot, jinou roli nemá. Takže budižkničemu.

Následuje příchod pana Sharpa, oznámí nárok na dědictví půl miliardy zlatých franků (je to nepředstavitelná suma: tehdy frank = marka = rakouský zlatý; zlatý = dvě rakouské koruny, za první republiky 1 K = 10 Kč, a teď zkusme odhadnout, kolik dnešních korun odpovídá prvorepublikové kačce, odhaduju poměr 1:100, takto spočítáno jsme na půl bilionu korun českých). Rodina se usnese, že věc utají, na peníze nebude sahat – až po zralé úvaze.

Někdo (tušíme že Octave) to ale prozradí tisku. V tu ránu se doktor Sarrasin ocitne středem pozornosti a závisti. Potud to mám napsané.

Co bude dál? Doktor se rozhodne, že se dědictví vzdá, aby měl pokoj. Odjede do Londýna za solicitorem Sharpem. Ten ho vyslechne, sdělí mu, že je to sice možné, ale pak celé dědictví připadne Herr Schultzovi. Následuje scéna – konflikt Sarrasin – Schultze, dědictví rozděleno na půl a doktor se rozhodne zvednout výzvu a vybudovat v Americe v Oregonu France Ville, středisko učenosti a výzkumu.

Je tu háček – podle smlouvy ale jeden by dědil po druhém (to je i ve filmu, jistý si tím nejsem, ještě uvidím, jestli je to dramaticky dostatečně nosné). Horší háček – Octave se projektu nechce účastnit a hýří.

Schultze vysílá proti France Ville špiony a dokonce i vrahy, Marcel Bruckmann Sarrasina chrání (zde příležitost k dramatickým scénám). Když Schultze nepochodí s vrahy, nechá Octava unést a Marcel se vydá do Ocelového města Octava zachránit.

Jak to bude dál ještě přesně nevím. Problém je trochu v ilustracích. Těch je celkem sedm, na jedné je banální pohled do slévárny, ale ten druhý zachycuje scénu záchrany chlapečka Karla Bauera v uhelném dole. Zatím nevím, jak to do konceptu zapracuju, ale zapracovat to musím. Tož tak, o dalším postupu podám zprávu.