Odevzdal jsem korekturu Hu!

Práce na vydání sedmi povídek pod názvem Hu! Povídky Dědka Čucháka v Mystery Press Tomáše Němce pokračuje. Jsou v ní ty povídky z Arkádie, ve kterých hlavní protagonisté, Kuba Nedomý a kyborg Dědek Čuchák vystupují. Dvě z nich, Stopy v prahu a Laický pozorovatel, jsou dosud nevydané, ostatní se už vyskytly v různých antologiích.

Šlo o korekturu převážně jazykovou. Nicméně, ve sbírce je i povídka, která se v Digitálních šerlocích jmenovala Lunární potápěč. Zde má název Barrymorův ponor. Když jsme ji psal, lstivě jsem si říkal, že ji rozvedu do knížky, že z povídky (je docela dlouhá) udělám román. Nedošlo k tomu a nedojde, mám v hlavě jiné náměty.

Nicméně, jak jsem ji korigoval, zjistil jsem jeden zádrhel – a proto tu píšu v rubrice o psaní.

Při paní povídek se držím zásady, že se musí jít ostrým nástupem, zde vraždou. Povídka měla původně snad dvanáct podkapitol a ty byly seřazené jaksi na přeskáčku, nikoli chronologicky, aby se napětí napííínalo až k prasknuťýýý… Divím se, že mi Lunárního potápěče neomlátili o hlavu, když ho do šerloků zařazovali.

Takže jsem si sedl, pěkně jsem ty kapitolky vypreparoval, některé sloučil a seřadil po sobě jak časově jdou. Ono… autorsky je to lákavé a je to taková výzva čarovat se sousledností a nesousledností, ale laskavému čtenáři to jde obvykle na nervy a vede ho to k nelaskavosti a k tomu, že to přestane číst. Jak říká moje žena Ljuba, lepší menší efekt, nežli velký defekt.  Tak jsem to předělal a sestavil, jak to časově jde po sobě.

Nakonec jsem si to celé po sobě přečetl a vida! Pochopil jsem, o co v té povídce jde! To bylo překvapení!

Zde jako ukázku máte od Karla Jerieho vizi, jak to vypadá ve starožitnickém krámku Nedomý & Prus, je to skica: