Na okraj novely 3 kroky do tmy

Do jaké míry je podle Vás reálný příběh knížky 3 kroky do tmy?

Při psaní jsem vycházel z existujících trendů. Popisované vozidlo, v podstatě hlavní hrdina příběhu, je autonomní elektromobil. Nicméně předpokládám u něho typ akumulátoru, jaký dnes neexistuje – malý, lehký, rychle dobíjitelný, na fyzikálním, nikoli chemickém principu. To je dnes zatím čistá fantazie. A samozřejmě míra inteligence tohoto stroje – dokáže navázat citovou vazbu, v uvozovkách zamilovat se. A to je čistá fantazie, doufám, že zábavná.

Čím se při psaní a „modelování“ světů v budoucnu inspirujete? Zajímáte se i o reálné trendy nebo se spíš necháte unést spisovatelskou múzou bez ohledu na prognózy a vize technologů?

Můj velký učitel je Jules Verne a přestože jsem se narodil čtyřicet let po jeho smrti, pracuji jeho metodou, přinejmenším při práci na této knize. Studuji a zkoumám technologie a jejich trendy a pokouším se je využít ke stavbě příběhu. Datové 5G sítě, skvělá věc. Jakou rošťárnu může provést hrdinům mého příběhu? To je ta metoda.

Jakou technologie byste v současnosti nejvíc uvítal a proč?

Když budu naprosto upřímný, tak je to technologie ekologické likvidace plastového odpadu. Tenhle odpad je globální hrozba, o které se opravdu nemusí hlasovat, ta je zjevná. Je to výzva a odpověď musí být technologická. Nějaké spalovny s účinnými filtry. Jakými filtry? Jak účinnými? Stoprocentní filtr neexistuje. Bude to tedy problém nejen technický, ale i politický, společenský. Pokud se ho podaří vyřešit, ukáže cestu i k řešení jiných problémů, především v dopravě a energetice.

Máte z rychlého technologického vývoje i strach nebo obavy? Proč?

Obavy mám z fanatismu, ideologické zabedněnosti, z ohlupování veřejnosti a z darebáků, kteří se tváří jako spasitelé. Bohužel jich je kolem nás plno a počet roste, ono to zřejmě dobře nese.