Hledání názvu

Předvčírem jsem tu otevřel anketu (stále lze hlasovat – zde) stran názvu nového románu, který píšu: je do cyklu Pán modrého meče a přál bych si, aby svým pojetím navázal na Jádro pudla, Čarodějův učeň a Šídlo v pytli. Zatím vychází nejlíp Žába na pramen, ale  jistý si nejsem.

Ono s těmi názvy…

Výbornej název jsem měl své první sbírky Vejce naruby. Ten název vznikl  takhle: psal jsem měsíc co měsíc fejeton o knížkách do nakladatelského letáku Albatrosu, jmenoval se Opravdové noviny. No a psal jsem o blbejch knížkách, co vychází úplně zbytečně. Asi v duchu: to vám vyjde taková úplná blbost, jmenuje se to Vejce naruby…

No a jak jsem to po sobě četl, říkal jsem si, sakra, to VŮBEC není blbej nápad. Tak jsem ho použil, potíž byla v tom, že jsem k němu neměl povídku. Dodnes jsem nedokázal vymyslet povídku na téma Vejce naruby. Jenom po mnoha letech mi napsal nějaký 12letý chlapeček, že už ví, co je Vejce naruby:

To se vyhodí do vzduchu rozbitý vejce a když dopadne, je celý.

Geniální chlapeček! Ale pořád to povídka není.

Dobrý název je Tma. Ten vznikl tak, že jsem psal román o tom, co se stane se světem, když přestane fungovat elektřina (už brzy to zažijeme). Potkal jsem kamarádku (dej jí pánbu věčnou slávu) Sašu Berkovou a vyprávěl jsem jí o tom.

Dobrý, povídá ona. A jak se to bude jmenovat?

Mně by se líbilo Tma jak v prdeli, ale to by asi neprošlo.

Asi ne, řekla Saša. Tak ať se to jmenuje Tma.

Při tom zůstalo. Dobře tak, haj hou.

A protože jste byli hodný a papali polívčičku, tady máte ještě jeden obrázek od Schönberga. Ilustrace k povídce Bludiště.