Nesplnily se obavy Petra Pitharta, když v prvním roce obnovené svobody varoval před protikomunistickým honem na čarodějnice a poukázal na jeho náznaky rčením o naslouchání rostoucí trávě. Doufám tedy, že se nenaplní moje obavy a budoucnost nenaplní mé černé scénáře. Nicméně taky slyším trávu růst a taky vnímám náznaky čehosi neblahého. Když před dvěma lety
Jsem toho pamětník a pořád se mě na to někdo ptá. Onehdy mi poslali něco jako anketní otázky. Tu je máte i s odpověďmi. 1) V čem bylo československé internetové prostředí v prvních letech fungování internetu specifické proti zbytku světa? V polovině devadesátých let rozvoj internetu neblaze ovlivnil monopolní poskytovatel datových služeb Telecom. Jeho tarify
Moje vnučka mě velice potěšila, když se ukázalo, že se začala zajímat o novodobé dějiny. Dávné příběhy ji zajímaly vždycky, byli jsme spolu na Karlštejně a mockrát na Pražském hradě, než ho proměnili v pevnost a všude možně, jenže teď jí je patnáct a víc než o Rabi Löva se zajímá o Gustáva Husáka. Takže
Do žaláře kmitla záře, takové bylo oblíbené rčení mé maminky. Do jakého že mého žaláře pronikají paprsky naděje? Cítím, jak se pomaličku ocitám na okraji. Nevím přesně čeho na okraji, ale určitě ne ve středu čehokoli. Můj přítel a kolega Marian Kechlibar zveřejnil nedávno na svém blogu artefakt: bylo to srdce sestavené z pestrobarevných
Poprvé jsem se potkal s pojmem „národní pták“ při své první cestě do keňské rezervace Masai Mara. Savanou tam kráčel dlouhonohý pták, hlavu na štíhlém krku měl ozdobenou čímsi, co bylo podobné pankáčskému číru. „To je jeřáb královský, náš národní pták,“ řekl mi náš průvodce. No vida, národní pták, pomyslel jsem si. Jakého bychom
Premiér Petr Fiala oznámil, že nikdo z ministrů jeho vlády nepojede do Číny na olympijské hry. Nabíledni je otázka, proč by ministři měli jezdit na jakékoli hry, olympijské nebo neolympijské. Pokud je zajímá sport, mohli by si vybrat dovolenou a jet za vlastní peníze, koupit si letenku, zaplatit si hotel, nakoupit lístky na stadiony a
Mezinárodní literární společenství PEN klub uspořádalo v Divadle Archa v Praze třídenní akademickou konferenci na čapkovské téma. Sobota dopoledne byla věnovaná české sci-fi. Předseda Českého centra PENu Jiří Dědeček akci zahájil, následovalo zamyšlení Františka Novotného o umělé inteligenci, Františka Vrbenská pak pohovořila o robotech, zvláště pak o těch zobrazených ve filmu a poté Richard Klíčník
Přítel Richard Podaný přispěl do série Zakázaných technologií poukazem na onemocnění AISD, objevené v průběhu roku 1998. Jde o Acquired Individual Screen Disease (Získaná obrazovková choroba jednotlivce), která postihuje každého, kdo byl delší dobu uvrtán před počítačový monitor. AISD na nějakou dobu zlikvidoval i vynález “bookmanu”, následovníka walkmanů a diskmanů. Šlo o čtečky elektronických knih,
Včera se mnou ČT točila povídání o umělé inteligenci a taky přišla řeč na roboty, na ty humanoidní. Samozřejmě že se už vyvíjejí a zkoušejí roboti pro vojenské účely. tady je jedna malá ukázka. Myslím si, že i tato technologická oblast je odvislá od kapacity akumulátoru. Voják (=člověk) vydrží zabíjet celý den a spotřebuje kus
K novému roku chci připomenout osvěžující myšlenku, kterou už dávno razí nejvýznamnější belgický myslitel devatenáctého století, kterého nikdo nezná, totiž Maurice de Boulignard. Jestliže se ve vesmíru nachází podle minimalizovaného odhadu z roku 2021 200 miliard galaxií a můžeme tedy hádat, že v každé z nich může být plus mínus tři řády bilion hvězdných systémů,
