Anatomie románu Ocelové město

Albatros má edici Jules Verne pro 21. století. Napsal jsem pro ni osm adaptací Vernových románů a také vlastní trilogii Tajemství pěti světadílů, ve které se prolínají postavy a motivy ze všech vernovských román fantastických i cestopisných. Dnes, tedy 31. března, jsem začal psát adaptaci Ocelového města. Román vyšel v roce 1879, přičemž je známo, že jde o přepracovaný spis spisovatele André Laurieho (pseudonym Pascala Grousseta). Dodám, že v roce 1870 došlo k válce prusko-francouzské, i v této válce Francie prohrála, nicméně nacionální řevnivosti nemizely a v románu se projevily.

Nicméně to nebudeme řešit, aspoň ne teď. Jde o příběh, o jeho strukturu.

Proč píši tuto stať?

Tady na stránce Neff.cz mám o psaní celý jeden oddíl a tahle stať do toho patří. Zajímá mě metodika psaní. Nebýt koronaviru, besedoval jsem koncem března v jednom kurzu tvůrčího psaní. Já tam za nimi zajdu, až tohle skončí, a možná že zrovna tuto stať si vezmu jako výchozí materiál.

Takže znovu. Jde o adaptaci románu starého 150 let s cílem ho zpřístupnit dětem kolem 12 let. Beru to tak, že text z devatenáctého století nedokáže dnešní náctiletý číst, tečka. Nikdo nedokážeme číst původní verze Robinsona Crusoe, například. Abych to doložil, předložím strukturu původního románu, jak ho Verne (respektive Laurie neboli Grousset) napsal.

Každý románový příběh stojí na postavách. Ty jsou zde docela přehledné, protože jich je málo. V centru stojí doktor Sarrasin, ušlechtilý to Francouz, otec syna Octava a dcery Jane; Octave má přítele Marcela Bruckmanna. Na začátku figuruje právník Sharp. Poté přistoupí jenský profesor Schultze. Další postavy jsou bezvýznamné, snad jen je třeba zmínit paní Bauerovou a jejího synka Karla.

Rozpis provedu na základě vydání SNDK z roku 1966. Román má 149 tiskových stran, je tedy vcelku útlý, vyšel společně s Vynálezem zkázy. Uvedu vždy číslo kapitoly a rozmezí stránek, aby byly vidět proporce.

1 (5-9) Doktor Sarrasin je v Londýně na vědeckém kongresu. Navštíví ho p. Sharp a sdělí mu, že zdědil po indické Begumě 500 milionů zlatých franků (nepředstavitelná suma, dejme tomu 500 miliard dolarů).

2 (10-20) Octave se přátelí s Marcelem, Octave je mladý budižkničemu, Marcel dynamický mladý chlapík.

3 (21-28) Na kongresu Sarrasin oznámí, že zdědil jmění a za něj že postaví vzorové město Franceville. Jenže se objeví jenský profesor Schultze s nároky na dědictví.

4) (29-38) Dojde k rozdělení dědictví, Sharp z příběhu zmizí.

5 (39-50) Po pěti letech je zde Stahlstadt, Ocelové město. Marcel se do něho vetře pod jménem Johann Schwartz.

6) (51-61) Bytná Marcela-Schwartze paní Bauerová má synka Karla. Ten se udusí v dole kysličníkem uhličitým.

7 (62-68) Marcelovi se podaří proniknout do Ústředního blok a Schultze ho přijme do výojářského oddělení.

8 (70-81) Marcel je zde pět měsíců. Nakonec ve zbytečném slovním sporu vyprovokuje Schultze. Ten mu prozradí, že 13. září výstřelem superděla zničí Franceville a odsoudí ho k smrti.

9 (82-91) Marcel má fešácké vězení, chodí po parku, omámí stráže a zapálí muzeum. První ze dvou akčních scén v románu.

10 (92-98) článek v časopise o Franceville

11 (99-103) Octave vede dva roky zahálčivý život v Paříži a pak se vrátí k otci. Poté se Sarrasin dočte v novinách, že Schultze chystá útok

12 (104-112) Porada. Přiběhne Marcel. Udělá výpočet a vyjde mu, že výstřel mine.

13 Marcel píše Schultzovi (113-114)

14 (115-118) Přípravy k boji

15(119-125) Burza v San Francisku, ukáže se, že Schultze zmizel

16 (126-132) Marcel a Octave vlezou do Ocelového města

17 17 (133-139) Průnik do města, utkání se strážci. Druhá akční scéna.

18 (140-145) Objeví mrtvého Schultze, který zahynul při explozi granátu

19 (146-148) Marcel se ožení s Jane, Octave si vezme její kamarádku

20 (149) Marcel se stane dobrým správcem Ocelového města.

Rekapitulace struktury románu:

Dva muži zdědí velké jmění, jeden vybuduje vzorné Hodné město, druhý Zlé město a chce Hodné město zničit. Hlavní hrdina Marcel to špionováním ve Zlém městě zjistí, vrátí se do Hodného města, ale nedokáže proti zkáze nic udělat. Hodné město zkáze unikne jen proto, že to Padouch blbě spočítal a nakonec při nehodě ztratil život. Končí to Marcelovou svatbou.

Jestli vám to připadá blbé, projděte si předchozí odstavce, a když mi neuvěříte, pročtěte knihu. Je to opravdu tak.

Přede mnou adaptoval román scénárista Ondřej Vogeltanz pro film režiséra Ludvíka Ráži z roku 1978. Jmenovalo se to Tajemství Ocelového města. Stál před stejným problémem jako já: román nemá žádný děj, jsou v něm jen dvě akční scény, jinak jen právní kličky a vata. Proto i on implantoval do kostry děje naprosto jiný příběh. Pojal to jako špionážku, je tu motiv mrtvého agenta, ten zanechal syna, z Hodného města vyslán James Bond ( = Marcel Bruckmann), ten využije nápadné podoby s fízlem padouchovy tajné policie, zabije ho a nastoupí jeho místo. Komunikuje se sirotkem, ve finále chlapce vyšle pomocí improvizovaného balónu varovat Hodné město, načež sám bezmála hyne, protože při výstřelu superděla dojde k nehodě. Padouch mrtev, hrdina zachráněn, chlapec v bezpečí adoptován novou rodinou.

Taková je ve velké stručnosti struktura Vogeltanzova pojetí příběhu. Nemám proti tomu žádnou námitku, jen jednu, zásadní.

Už jako kluk jsem se divil, že Hodné město uniklo zkáze v podstatě náhodou. Herr Schultze to špatně spočítal. Ve Vogeltanzově pojetí Schultze – Janus zesílí z pýchy a ješitnosti nálož děla a následkem toho dojde k nekontrolované explozi. To v dobrodružném románu stavěném dle klasického kánonu nesmí být: to dělo musí vyhodit do povětří nikoli náhoda, ale hrdina, tedy Marcel Bruckmann.

Toto není žádná kritika Vogeltanzova pojetí. To je naprosto v pořádku, všechno funguje a však taky film má v Československé filmové databázi pěkných 78% ,a já mu dal pět hvězdiček. Filmové vyprávění je ale jiné než literární. Vše musí být vidět a Vogeltanz s Rážou to ukázali a funguje to velmi dobře.

Musím jít jinou cestou, tím spíš, že jsem Ocelové město jako román už zapletl do své trilogie vernovského kyberpunku Tajemství pěti světadílů. Dnes jsem zahájil práci a o postupu budu informovat. Jedno je jisté. Stejně jako Vogeltanz do toho musím vložit příběh, protože ten tam v původní podobě žádný není.