A je to tady
Věřím že na sebe neprozradím nic intimního když vám sdělím, že jsem od jejího počátku bezmezný fanda filmového opusu Hvězdné války. Celovečerních filmů je od roku 1977 celkem devět plus velké množství odvozenin. K nim patří i sedmidílný seriál provozovaný společností Disney. Jmenuje se The Book of Boba Fett, u nás je nedostupný. V praxi to znamená, že my co spolu chodíme ho známe všichni. V předposledním díle vystupuje Luke Skywalker. To je hrdina už vůbec prvního filmu na to téma a v roce 1977 ho hrál Mark Hamill, v roce uvedení mu bylo šestadvacet let. Koho myslíte, že uvidíte v Boba Fettovi, v epizodě šest? Marka Hamilla v té podobě, jaké je v prvním filmu Hvězdných válek. Je šestadvacetiletý. Není to dvojník. V závěrečných titulcích je uveden Mark Hamill, v září mu bude jednasedmdesát. ,Statný prošedivělý pán pozdního středního věku. Jak je to možné?
Mark Hamill v dnešním provedení
Proces se v anglickém slangu nazývá de aging, blbě se to přeloží odvěkování, chytřejší variantu z rukávu nevysypu. Před kamerou stál jiný herec, Max Lloyd-Jones. Hamill jen podepsal smlouvu, že mohou použít jeho tvář z půlky sedmdesátých let a tu pak počítačově natáhli na obličej Maxe Lloyd-Jonese. Nestalo se to poprvé. Odvěkovaný Hamill se už vyskytl v cyklu několikrát před tím, ale vždycky to bylo nějak kamuflované, ve tmě, pod kápí a tak. Zmiňuji se o tom proto abych naznačil, jak prudce se ta technologie vyvíjí: tentokrát ohamillovaný Skyvalker mluví, jedná, běhá, skáče. Ještě je nějaký divný. Za rok, za dva divný být přestane.
Vlevo klon, vpravo autentický Max Lloyd-Jones. Má smůlu , je příliš krásný.
Velmi jsem se nad tím radoval už proto, že jsem podobný fenomen předvídal už v osmdesátých létech, v jednom fejetonu pro Technický magazín, škoda že časopis zanikl. Co bude dál? Budeme koukat na filmy s ikonickými herci minulosti, uvidíme zase Gary Coopera a Marylin Monroe? Dá se to čekat. Ale pojďme dál. Všechno se stěhuje do virtuálního světa. Všechno včetně politiky. Sledujeme ji převážně na obrazovkách. S ne moc velkým nadšením. A teď si představte, s jakým zájmem bychom sledovali slovní souboj obnoveného Václava Havla s odvěkovaným Václavem Klausem? Co kdyby blekotajícího Joe Bidena vystřídal John Fitzgerald Kennedy a ten by konferoval s Margaret Thatcher, aby ji uklidnil po hádce s Charlesem de Gaullem? A mohli bychom jít dál, k tatíčkovi Masarykovi a až bychom došli ke Karlu IV., mohli bychom toho nechat.
Nemyslím, že by svět byl o mnoho lepší. Ale asi by byl zábavnější.