O strachu z techniky

09

Měl jste někdy strach z přetechnizovaného světa?

Jsem stoprocentní technooptimista. To dobré na světě vzniklo z umu vědců a techniků. To špatné pochází z dílny filozofů, náboženských věrozvěstů a politiků. Cyklon B , který se používal v plynových komorách, byl vymyšlen na hubení hmyzu roznášejícím epidemie. Technika je neutrální.

Nevzdaluje technika člověka od přírody a přirozenosti? Největší technooprimista je asi ten pan Elon Musk, který chce umřít na Marsu. Ale tam já bych nechtěl ani náhodou…

Myslím, že se nedožijete toho stavu, že by vás někdo s pistoli u hlavy nutil se stěhovat na Mars. Nesouhlasím s tezí o vzdalování se přírodě a přirozenému stavu. Neandertálec také nežil v přirozeném světě, protože měl oheň a oblékal se do kůží, zatímco opice to neumí. A co se týče vzdalování se přírodě, za svůj docela už dlouhý život jsem nikdy nezažil společnost, která by se tolik zabývala přírodou, jako se to dělá dneska. Poučné jsou srovnávací fotky Prahy a Čech po sto letech. Dneska je krajina mnohem víc zalesněná. Tady vrch Závist u Břežan byl tehdy holý, vypleněná krajina. Dnes je tam les. Dnes vlezete za Prahou do lesa a dojdete na Šumavu, aniž z něj vylezete.

Proč je podle vás špatně, když je internet zadarmo a když je anonymní?

Internet vznikl původně jako vojenská záležitost. Pak fungoval na půdě vysokých škol. Byla to trošku idealistická vize, která má podle mého soudu pro internet zničující důsledky. My, kteří dáváme na internet nějaký obsah, jsme placeni výhradně z reklamy a to je špatně. Když mám předplacený časopis, tak platím a je to v pořádku. Internet je také anonymní, tak se tam projevují extremistické názory. Věnuje se jim naprosto neadekvátní pozornost, ale určitý typ lidí z toho dělá kauzu a ve výsledku to vše otravuje vzduch. Mohu tady nad tím naříkat třeba do Vánoc, ale s tím už nic neuděláme, dokud nepřijde nějaká nová technologie.

A bude tedy někdy ještě internet za peníze, nebo už to nejde zvrátit?

Myslím, že vznikne místo internetu něco úplně jiného, ale nevím co. Tohle je určitě jen nějaké stadium. Média mají svá stadia. Začalo to bubeníkem, který na návsi četl výnosy vrchnosti, a nelze předpokládat, že tu bude iDNES.cz v roce 2500.

To je jasné, ale když se budeme bavit o dohledné době, tak v roce 2030 tu asi iDNES.cz ještě asi bude?

To rychle a pomalu je subjektivním pojmem. Z hlediska každodennosti je 15 let hodně, ale když se ohlédnete, tak je to lusknutí prstu.

Existují úvahy o zpoplatnění internetu nějakou „internetovou měnou“. Třeba že by člověk dostával nějaké kredity za zhlédnutí reklamy a pak jimi platil…

Lidé jsou ochotni platit, když za to něco mají. Kdyby měli platit za něco, co teď mají zadarmo, to by byli blázni.

To je stávající stav. Někdo vymýšlí placené internetové noviny s obsahem podobným, jako mají ty neplacené…

Je třeba lidem nejdřív nabídnout něco navíc. Například, pokud by za poplatek zmizela ta reklama, to je lákavá věc. Já bych do toho šel. Obrovskou brzdou placení internetu je složitost toho placení. Nerad uvádím své osobní údaje při placení kartou. Jsou to čtyři údaje – jméno, číslo, měsíc expirace a to tajné číslo. Používám raději PayPal. Mně se líbí placení na mobilu. Jen přiložím palec a je to vyřízené. Takhle si představuji, že to bude i na internetu. Dokud to chlapci nevyřeší, budou vymýšlet nesmysly s kredity a nic z toho nebude. Když budou platby malé, bezpečné a rychlé, budou lidé ochotni platit a internet bude vzkvétat.

Byl jsem kdysi na vaší přednášce o blackoutu. Opravdu by po něm mohla přijít taková apokalypsa, že se bude rabovat a zkolabuje náš politický systém?

Popsal jsem blackout v románu Tma. A to je science—fiction, která nemá reálnou oporu. Upozorňuji v ní, jak jsme závislí na elektřině. Svět, jak ho známe, by se zhroutil bez elektřiny. Jiná věc je, že se to stát nemůže. Byl to ale spíš společenský román. S technologickou strukturou by se zhroutila i ta politická. Dovozuji to hned na tom začátku, kde hrdina knihy – násilník najednou zjistí, že policisté nefungují a najednou on je ta moc. Ale je to jen dočasné. On sice brutalitou získá vliv, ale pak přijdou ti chytří a využijí ho a vytvoří novou strukturu. To je spíš politologický román.

Bavilo by vás jezdit samořiditelným sdíleným autem, když jste ten technooptimista?

No víte, reálně, já si myslím, že opravdu samořiditelná auta jsou ještě hudbou velmi vzdálené budoucnosti. Řídím od svých sedmnácti let. Je mi 73 let a v životě jsem neměl nehodu. Takže myslím, že provozu docela rozumím. Je to velice náročná věc, jaksi inteligenční. Nejde jenom o to vidět čáru a poznat značku, ale ona je to i psychologie. Dívám se na obličeje těch druhých řidičů a poznám podle způsobu jízdy, jak pojede ten druhý a co udělá. To by musela být umělá inteligence na úrovni filmu Vesmírná odyssea, aby toho byla schopna. Dneska máte ty adaptivní tempomaty a taky jsou s tím problémy. Ale je to šikovná věc, já ho používám.

Výrobci aut se nás snaží přesvědčit, že samořiditelná auta jsou už za dveřmi. V Americe už i auto jedoucí samo někoho zabilo. Idea je taková, že uvnitř ale stejně sedí řidič a hlídá a v krizi převezme řízení.

No ale když ten borec bude muset hlídat, tak to ztrácí smysl. To mně by vadilo méně řídit až do Košic, než tam být jako spolujezdec a děsit se co ten automat zase vyvede.

Někteří propagátoři těchto technologií tvrdí, že si pak aspoň v dálniční koloně budete moci číst noviny?

Když si budete číst noviny, tak nic neohlídáte. To jsou prostě nesmysly. Jsme v rukou šílenců a to se vracím k tomu, co jsem říkal před chvílí. Všechno zlo pochází od náboženských činitelů a politiků a ti si vymýšlejí věci jako emisní limity a výrobci aut se tomu snaží vyhovět i za cenu podvodů.

Bavili jsme se o budoucnosti internetu. Jaká bude podle vás budoucnost mobilů? Kromě toho, že se teď objevují ohebné displeje…

Ta ohebnost je hloupost. To, co mě oslovuje, je nárůst výpočetní kapacity procesorů. Dovedu si představit, že mobil bude jednou plnohodnotně suplovat dnešní počítač – zvláště až se bude ovládat hlasem. Pak dojde k tomu, o čem jsme se bavili na začátku. Ten mobil je principiálně vázaný na osobu svého uživatele, takže na jeho bázi vznikne internet druhé generace, který se osvobodí od prokletí anonymity a bezplatnosti. Dovedu si představit, že tady budeme sedět v kavárně a tady na ploše stolu bude obrazovka.

Nebo se bude tento rozhovor rovnou nahrávat a přepisovat a písmenka budou běhat po displeji.

K tomu to spěje. Nebude to hned. Nevěřím, že to bude za pět let.

Mobil se ale nestal počítačem, protože je na to příliš malý?

Jistě, potřebujete velikost, proto by právě mohl být displej na desce stolu nebo terminály na veřejných místech nebo budou rolovací. Vytáhnete displej z kapsy jako knížku. Mám pracoviště tady v Břežanech a druhé doma. Až skončíme, půjdu dál redigovat knížku, ukládám ji na server, o kterém netuším, kde je. Vtip tohoto řešení, je, že budu moci pracovat kdekoli. I notebook je velký a těžký, i když ho mám a cestuji s ním.

Jste znalcem díla Julese Vernea. Je skutečně pravda, že geniálně předpověděl věci, které dnes běžně používáme, ale v jeho době se o nich lidem ani nesnilo?

O jeho genialitě nemůže být pochyb. Úplný ohňostroj předpovědí je v knize, která za jeho života nikdy nevyšla a vyšla až na začátku tohoto století. Jmenuje se to „Paříž ve 20. století“. Tam jsou neuvěřitelné predikce počínaje elektrickým křeslem a počítačem s klávesnicí, který katalogizuje veřejnou knihovnu. Já jsem sestavil takovou encyklopedii Verneových vynálezů a třetina se odkazuje na tuto knihu. A to je kniha z roku 1865.

Z doby, kdy u nás byla zhruba prusko–rakouská válka, v níž ještě Rakušané měli pušky předovky…

Ano, u Vernea je ještě zajímavá věc, že tam se vyskytují motivy, které my dnes ani nevnímáme jako předpověď. Tak třeba v knize Nový hrabě Monte Christo jdou hrdinové do nějaké hrobky a svítí si baterkou. V té době to bylo ale něco naprosto fantastického. Jeho genialita se projevuje v jednom detailu v románu Ze Země na Měsíc. Když popisuje měsíční střelu, má jako brzdící element pro dopad deformační zóny. To je naprosto proti duchu tehdejšího technického myšlení.

Letos v létě proběhla médii zpráva, jak v Číně mají kamery pro rozpoznávání obličeje a když člověk přejde ulici na červenou, na chodníku už ho čeká policista, který má pro něj vytištěný pokutový formulář. Nehrozí „velký bratr“ i u nás?

Čína posedlá kamerami je. Já sám, když jsem tam byl, tak jsem zaplatil vstupné a ten lístek už nemusel ukazovat, protože ono mě to poznalo, že jsem zaplatil. Zase se vracím ke své tezi, že nejde o zlou technologii ale zlý režim. Pokud si udržíme demokracii, nemusíme se toho bát. Kamera sama se nerozhodla, že vám dá pokutu.

Jakub Pokorný, MF Dnes 20.10.2018