Zakázané technologie 14:

Technologie se dostaly do štíru s ochranou osobnosti už v druhé polovině dvacátého století a staly se předmětem úřední reglementace. Odposlechové štěnice, dálkové mikrofony a infračervené dalekohledy pro noční vidění se staly pololegálním zbožím, neboť svou prapodstatou znamenají ohrožení lidského soukromí — k něčemu jinému jich fakticky nelze použít. Normální občan k nim tudíž nemá skoro vůbec přístup a k disposici jsou jen gaunerům, kteří se šmírováním soukromí občanů soustavně věnují, fízlům, šmejdilům a gangsterům všeho druhu.

Nicméně teprve rozvoj technologie umělé inteligence spojené s vývojem parabiotických čipů od roku 2010 nahoru umožnil novou technologii, která znamenala prakticky zrušení jakéhokoli soukromí. Dříve stačilo držet hubu nebo pustit vodu v koupelně a nebylo co odposlouchávat, nebo chovat se na veřejnosti slušně a nebylo co odkoukávat. Jenže v roce 2012 přišel na trh první psychoskop a před ním jsme byli nazí všichni. Jeho konstruktéři vycházeli z předpokladu, že každý člověk je z informatického hlediska tabule, na které je jasně napsáno, co ten člověk je zač, jaká je jeho povaha, jaké úmysly, jaký osud. Některé “texty” jsou na této tabuli jasně čitelné každému. Oholte si hlavu a navlékněte na sebe bomber a Cikáni se vám budou vyhýbat (nebo naopak přibližovat, ovšem jen s násadami od krumpáče v rukou). Jenže každý neseme subtilnější znaky. Každá vráska na obličeji něco znamená. Každou součást oděvu jsme si zvolili po kratší či delší úvaze (i absence vědomé úvahy je postoj, který něco značí). Každé gesto a každý pohyb, tón hlasu, mimika tváře, to vše jsou jasné zdroje informace.

První psychoskopy svým vzhledem připomínaly přilbu pro virtuální realitu z konce dvacátého století anebo už citované dalekohledy pro noční vidění. První modely byly prodávány v pornoshopech, neboť byly určeny hlavně k dešifrování sexuálních postojů. Ukázalo se totiž, že šedesát procent “textu” na informatické tabuli lidské bytosti se týká sexuálního života. Mladý muž vyzbrojený psychoskopem už nemusel být na pochybách, co znamená ten či onen pohled tak či onak oblečené a tak či onak se pohybující mladé dámy. Na vnitřním screenu přístroje se objevilo buď POJĎ SE MNOU DO POSTELE, nebo TÁHNI DO HÁJE, SMRADE. Produktivita Casanovů (a Messalin též, samozřejmě) nesmírně vzrostla. Nicméně už tyto první hrubě kalibrované modely sloužily i personálním úředníkům, kteří jejich pomocí vyhodnocovali osobnost uchazečů o práci. A právě kvůli tomu se kolem psychoskopů strhnul poprask a v sérii soudních procesů se aktivisté usilující o zachování (bídných) zbytků osobních svobod snažili zahrnout je na seznam zakázaných technologií. Pro výrobce psychoskopů nastal závod s časem. Šlo o to vyvinout tak miniaturizované přístroje a vyrábět je a prodávat v sériích tak velkých, aby byly a)takřka nezjistitelné, b)levné natolik, aby případné zabavení majitele nebolelo. Soudní procesy znamenaly samozřejmě skvělou reklamu pro novou technologii a napomohly tudíž jejímu rozvoji. Procesy časem uvízly na mělčině a nová technologie dostala zelenou. Pomocí psychoskopů bylo totiž možno dešifrovat informační tabule i oněch aktivistů za lidská práva… To bylo ostudy, když se ukázalo, kolik zastydlé puberty a deviantních tužeb se tetelí v srdcích těchto neohrožených bojovníků!

Seriál z Ikárie 1995 – 2000 (96/3)

Tento příspěvek je z roku 1996. O jedenáct let později vyšel můj román Tušení podrazu, kde tento typ čtení myšlenkových pochodů domýšlím a rozvíjím ve sledovacím systému Auril. Je to fantastická technologie, o které si upřímně myslím, že je uskutečnitelná – jde v podstatě o vyšší úroveň lžidetektoru, tedy snímání nějakých vnějškových projevů duševních procesů.