Předevčírem jsem tu psal o PSYOP a tohle je taková fantasy – legrácka na to navazující. On to možná ne každý pochopí, ale zkuste to… Lacinou slovní hříčku mi prosím promiňte. Nic chytřejšího mě nenapadlo jako titulek ke sci-fi vizi, jak by dopadla První světová válka, kdyby v roce 1914 vstupovalo do válečných operací současné
S Karlem Jeriem dokončujeme obálku pro nové a finální vydání Měsíce mého života. Tedy: Karel ji maluje, já do toho kecám a Karel si to nechá líbit, čemuž se já divím. Ale tak je to zavedené, je to desátá knížka, kterou spolu děláme. V říjnu jsem tu psal o tom, jak jsem ho navštívil v
Toto je za dlouhou dobu nejúspěšnější článek, co jsem měl na Neviditelném psu. Takže mi nedá, abych si ho nedal sem k sobě na stránku. Holt, není to sci-fi ,je to tvrdá realita. Ale sci-fi z toho taky bude, pozítří. Zažili jsme PSYOP, vymývání mozku, to je jasné. Méně jasné až nejasné je, kdo to
Co nového na téma Pérák? Odevzdána verze scénáře po dramaturgii a hovořeno s panem režisérem Taberym: schůzka na zítřek, na úterý. Podám zprávu. Kromě toho jsme s Ljubou připravili do dražby na vánoční besídku motorkářského klubu Havloids tři kalendáře: Ljuba fotografický, já Space story (zvířátka v kosmu) a Pérák story (holt, Pérák, jak ho znáte).
Zábavy jsme si moc neužili, přesněji, museli jsme si ji vytvářet sami. Televize nebyla. Kina byla laciná, po měnové reformě V ROCE 1953 stály lístky v Praze na Václavském náměstí od jedné do tří korun, zato se tam nic kloudného nehrálo. Stály se stametrové fronty před kasou do kina na ruské trháky. Hlídka v poušti – tam
V historii osazováním Luny se dostáváme do třicátých let jednadvacátého století. Miagiho motor se už stal běžným prostředkem pohonu a dočkal se i pozemské varianty. Náš zájem je však upřen na Lunu a pomíjí trapné pinožení na mateřské planetě. Dvacátá léta sice byla na Luně ovládána silnými individualitami prvních osadníků, už závěr dekády věštil změnu. Několik
Mám-li psát o Neuromancerovi, nemohu být neosobní. Na kyberpunk a Williama Gibsona mě upozornil v půlce osmdesátých let Roelof Goudriaan, vydavatel evropského fanzinu Shards of Babel. Psal mi, že už ztrácel o science fiction zájem, a pak přišel Gibson. Fandom byl u nás tenkrát na vzestupu a přišlo mi nepochopitelné, jak by někdo mohl ztrácet
Posledně jsme tu rozebírali Kingovu zásadu „po odstupu šesti týdnů vyrubejte deset procent textu‟.Na názorném příkladu jsem předvedl, jak je to v podstatě snadné. Nejdřív se zaměříme na přídavná jména a pak zvážíme , jestli jsou věty plynulé. Pak odstraníme kostrbatiny. S tím se dá souhlasit nebo nemusí. Nicméně Stephen King prodal desítky milionů
Poctivě referuji, jak pokračují práce na audiopérákovi. Pan režisér Tabery už upravenou verzi scénáře přečetl. Líbí se mu a „dal ji do systému“. Moc jsem nepochopil, co to je, ale vysvětlí mi to, až bude k mluvení: nastydl se a momentálně moc k mluvení není. Slíbil jsem mu, že do středy mu dodám úpravy dohodnuté
Theodora Pištěka ( 3.12. umřel) jsem potkal v životě několikrát, jednou ale pořádně. Poprvé to bylo doslova letmo. Dělal jsem tenkrát spolujezdce svému kamarádovi Martinu Hoffmeisterovi na rallye uměleckého sdružení Paleta vlasti. Pátrám v děravé paměti, kdy to mohlo být, internet nabízí rok 1971, to měl být 6. a poslední ročník rallye Palety. Trasa
