Všechno samozřejmě začalo Měsícem mého života, pak přišly povídky a dlouhá léta obcházení kolem Rocku mého života. Ten byl samozřejmě přelomový, ten dostal celý arkadský cyklus někam jinam. Když jsem ho napsal, bylo jasné, že musím vyplnit dvě mezery. Jednak, co dělal Kuba Nedomý v base. I tuhle knihu jsem měl nahozenou dlouhou dobu - už někdy v roce 1987 jsem začal psát příběh o koncentráku na Měsíci a fabule byla taková, že koncentrák přijde ke zrušení a lidi se rozejdou - a vrátěj se, protože jim koncentrák vyhovuje. Do toho přišel listopad 89 a já si řek, to jsem ale vůl a cynik a pitomec, že si tohle o lidech myslím, oni lidé nejsou takoví a oni lidé milují svobodu.
Jenže pak se ukázalo, že lidé jsou vemena a volí komunisty. NO a je naložíno na Ultimus, ten chci psát ještě letos na podzim, tedy: dopsal ho, půlka je už hotová.
Druhá větev uvažování: jak se Kuba stal starožitníkem, kde přišel k Su a proč se spolčil s Dědkem Čuchákem? Na tyhle otázky dává odpověď Hvězda. Je psaná jako "post-rockový" román, takže Su je tam jako mistr bojových umění. To je samozřejmě vklad mé Ljuby, ona poznamenala už Rock. Ale zároveň tu otevírám cestu k ještě jedné knize - kdo vlastně zabil havíře, kteří se vraceli na Zemi?
Původně jsem to chtěl odkrýt už v téhle knize, jenže jsem usoudil, že by to bylo chytání příliš mnoha zajíců najednou. Ten konec je tedy otevřený - víme, že jde o svinstvo a je jasné, že Kuba pop něm půjde.
Někdy v příštích létech bych chtěl znovu vydat Měsíc mého života, a také on projde kosmetickou úpravou, aby se celý cyklus sladil.
On je tu prostor pro výmluvu: Kuba ty příběhy vypráví, z paměti, a může se sakra mejlit!