Aston o Vernovi (pokračování

Sedm let uplynulo a vida, něco se přece změnilo.
Zmínil jsem se o Encyklopedii vynálezů Julese Verna. Tenhle projekt měl svůj vývoj. Táhnul se o hloubi osmdesátých let. Tehdy jsem měl kontakty s nakladatelstvím Albatros, tedy, rozumějte: s několika prima lidmi v nakladatelství Albatros. Dnes už tomu nikdo nedokáže porozumět, ale tak to tenkrát bylo. Každý podnik, i tohle nakladatelství, byl opravdu hodně svinský podnik, ale dalo se tam najít pár lidí a ti dokázali prorazit skrze krustu svinstva něco, co přežívá dodnes.
Takže k věci.
Ve struktuře tohoto nakladatelství fungoval tzv. Klub mladých čtenářů. To fakticky byla subskripční edice, zaměřená na klasiku. Vyšla tu spousta velmi dobrých knížek, chvála bohu. No a někdy v roce, nevzpomenu si, 1986 nebo tak nějak, se na mě obrátili, jestli bych jim nevymyslel prémii. Tedy nějaký titul, tedy tisk, který by se dával zadarmo všem abonentům Klubu. Vymyslel jsem tedy tenhle vernovský titul. Že by výtvarník Ladislav Badalec vytvořil vystřihovánky nejdůležitějších Vernových vynálezů a já že bych napsal tu encyklopedii.
Nadšení veliké. Takže Badalec vymyslel úžasné věci: parního slona, létající auto Epouvantu, měsíční střelu a podobně, to všechno jako vystřihovánky z papíru, a já napsal tu encyklopedii. Načež následovala běžná bolševicko byrokratická buzerace, projekt se neuskutečnil.

Po převratu jsem se několikrát pokusil o revitalizaci projektu. Láďa Badalec zatím někde udal pár těch vystřihovánek a já bezúspěšně nabízel několika vydavatelům Encyklopedii.
Konec dobrý, všechno dobré.
Důležité bylo, že po celá ta léta jsem neztratil Badalcovy obrázky. A pak se stalo, že jsem se sblížil s nakladatelství Mladá fronta a tam se rozhodli vydat můj životopis Verna.
Ten nakonec vyšel ke stému výročí Vernova úmrtí pod názvem Jules Verne a jeho svět. Tuhle knížku jsem upravil s ohledem na vše, co jsme se o Vernovi dozvěděli za tu dobu, co vyšlo první vydání životopisu, a doplnil jsme ho encyklopedií. Text jsem využil ještě k jednomu účelu - v roce stého výročí jsme s Pavlem Weigelem uspořádali výstavu vernovských vynálezů a knih ve Státní knihovně, v Klementinu v Praze.

Na celu věc mohu mít dva náhledy. Převažuje jeden. Verna miluju od svých, dejme tomu, deseti. Teď mi je přes šedesát. A jestli se nějaký projekt uskuteční o pár let dřív nebo pozdějc, na to seru.

V roce 2005, přesně 8. února, jsme k tomu na Hyeně napsal:

8. února 1828 se narodil na Isle Feydeau v Nantes Jules Verne. 24. března 1905, tedy před 100 lety, Verne zemřel. Vzpomeneme si na něho i dnes, na vernisáži výstavy Vynálezy Julese Verna v Národní knihovně v Praze. Na výstavě (výstavce) je zachyceno asi tucet vynálezů - nechybí Albatros, létající stroj Robura Dobyvatele, samozřejmě Nautilus, Postrach a další skvělé stroje z Vernových románů. Výstava má svoji historii.
Je to už skoro dvacet let, kdy jsem s výtvarníkem Ladislavem Badalcem sestavil Encyklopedii vynálezů Julese Verna. Já napsal texty, Badalec vypracoval precizní kresby - a krom toho zhotovil půl tuctu vystřihovacích modelů. To všem mělo vyjít v tehdejším nakladatelství Albatros. Z důvodů jež dodnes nechápu z toho sešlo. Badalec měl modely dlouho ve skříni, dokonce jsem slyšel, že o ně přišel při povodních a musel je teď dělat znovu. Encyklopedie je dostupná na Fan tasy-scifi.net a vyjde i v mé knize Podivuhodný svět Julese Vernaletos na jaře v Mladé frontě. No a Badalcovy krásné vystřihovánky chystá ve speciálu časopis ABC.
Než se to bude realizovat, vynálezy můžete vidět na té výstavě. Aranžovaly ji dámy z výstavního oddělení, moc hezky. V pět odpoledne tam bude vernisáž a budu tam i držet řeč! Což není ten pravý důvod, proč se tam podívat. Nejlepší jsou Badalcovy modely, mezi nimi i velký model Albatrosu inženýra Robura. Verne by z něho měl dozajista radost.

O Vernovi a jeho vynálezech jsem psal i zde na této stránce.