Monitoring versus AISD

Přítel Richard Podaný přispěl do série Zakázaných technologií poukazem na onemocnění AISD, objevené v průběhu roku 1998. Jde o Acquired Individual Screen Disease (Získaná obrazovková choroba jednotlivce), která postihuje každého, kdo byl delší dobu uvrtán před počítačový monitor. AISD na nějakou dobu zlikvidoval i vynález "bookmanu", následovníka walkmanů a diskmanů. Šlo o čtečky elektronických knih, vyhlížejících jako kniha obyčejná, ovšem jen se dvěma listy, na jednom obrazovka, na druhém ovládací prvky. Renesanci bookmana umožnil až vynález boiologických monokrystalů z roku 2009, který zmírnil komulativní vliv monitorů natolik, že by jeninec musel čučet na monitor nebo do bookmana 350 let, než by se u něho AISD projevila.
Tolik tedy Ríša Podaný.
Můj příspěvek je taktéž rázu medicinálního a tentokrát si nejsem jist, zda technologie, o níž se budu zmiňovat, není zakázána už dnes. Jde o prostředky uchování zdraví a prodloužení života.
Představami jsme stále v zajetí pilulkářské medicíny, navazující na pohádkový motiv "vody života" či alchymistického univerzálního léku. Řešení je zřejmě v dlouhodobém monitoringu funkce lidského organismu a v úpravě vstupů s ohledem na výsledky monitoringu, uf.
Čili: je třeba dlouhodobě sledovat funkce jednotlivých orgánů a kvalifikovaně a hlavně dispilinovaně upravovat životosprávu podle toho, co nám vyhodnocovací komputer doporučí.
Dvě věci jsou (skoro) jisté.
Žádné komplexní domácí zařízení tohoto typu k disposici nemáme, to zaprvé.
Je v moci dnešní vědy a techniky a průmyslu takové zařízení vyvinout a masově vyrábět, to zadruhé.
Jedno s druhým jsou v rozporu a ten musí mít nějakou příčinu. Například tu, že si bílá mafie nepřeje, aby něco takového vzniklo, což by byl jasný příklad technologie omezované ba zakázané ve prospěch úzké skupiny obyvatelstva.
Proč bychom neměli mít doma sadu diagnostických přístrojů, propojitelných například pomocí PCMCIA s vaším písíčkem? Tyto přístroje by neměřily jen tlak a EKG, dělaly by i krevní obraz, analyzovaly moč a stolici, vyhodnocovaly chemické složení potravin a speciální software by konal analýzy a tiskl jídelníčky a rozpisy pro fitcentrum a sexuální život. Proč bychom to neměli mít jen proto, že by bílá mafie přišla o práci? Masové rozšíření medicinální metody, jíž říkám monitoring, by mělo ovšem i další důsledky, nejen změny ve struktuře zdravotnictví a farmaceutického průmyslu.
Zásadně by to prohloubilo sociální rozdíly.
Budete potřebovat peníze a ovšem i značný díl inteligence a vůle, abyste si monitoring doma instalovali a hlavě - ho důsledně vy a vaše rodina používali. To v době, kdy nemalá část obyvatelstva neobjevila kouzlo mýdla a kartáčku na zuby! V dlouhodobém úseku by se ukázalo, že majetnější a inteligentnější vrstvy by měly průměrný věk o dvacet, třicet let delší! Co by tomu řekl pan Zeman?
Mimochodem, on sám by jistě na monitoring přešel. Už proto, že je to scifista!

Zase, tohle není sci-fi, nýbrž extrapolace současného vývoje. Nůžky se otevírají, celosvětově i uvnitř kulturních společenstev. Ostatně, od jednoho amerického lékaře jsem slyšel komentář, který mnou poněkud otřásl. Ptal jsem se ho, proč na newyorské Bowery už nevidíte somráky. "Všichni už umřeli na AIDS," řekl mi ten člověk. "AIDS je dobrodiní. Zbavuje nás asociálních živlů." K tomu věru nemám co dodat.