v souvislosti s 13. únorem 1992, kdy se Československo připojilo ke komunikační síti Internet, připravujeme obsáhlejší materiál. Rádi bychom Vás požádali o pár slov.

Co Vás vedlo k založení Neviditelného psa? Co jste si od internetového deníku sliboval?

Byla to výzva, založit deník. Byl jsem tehdy na volné noze, v roce 94 jsem odešel od novin a stejskalo se mi. Takže jsem založil něco, co později dostalo název blog a byl by to blog, kdybych to udržel ve svých rukách - jako je dodnes fungující derivát Neviditelného psa, vydávám ho jako Hyena.cz.  Jenže hned na začátku se na NP nabalili přispěvatelé, nejdříve z Austrálie a USA, později z dalších zemí, měl jsem Americké listy a Francouzské listy a všelijaké listy a rubriky. No a dostalo to dimenzi normálního deníku. Už dobře deset let to je ovšem názorový deník, je to kompilát článků - redaktor Jiří Wagner shodně se mnou nepreferuje  žádný politický směr. Dbáme jen na věcný pohled - a odmítáme osobní útoky. Ale to už je současnost. Co jsem si sliboval? Že to budou lidi číst a to se splnilo, máme přes milion návštěv měsíčně.

 Internet proti monopolu. Co tehdy zlomilo SPT Telecom? Patrik Zandl kdysi napsal, že i kdybyste spáchali harakiri, s pány z Telecomu by to ani nehlo.

Ona to byla věc hodně politická, protože tehdejší vlády šly Telecomu na ruku v naději, že zvýší při prodeji jeho cenu a že si všichni smočí zobák, jak se říká mezi mafiány. Z naší strany to byla válka na několika frontách. Především jsme se na veřejnost obrátili s peticí a tu předali tehdy poslanci Vláďovi Mlynářovi do parlamentu - a on to přenesl na politickou půdu. Pak jsme nasadili nůž na krk  pánům z komunikačního úřadu - během pár dní dostali osm tisíc doporučených dopisů a ze zákona byli povinni odpovědět. Byl to můj nápad a zde ho předkládám k následování bez nároku na odměnu :-) .  No a hodně se povedlo tažení lidu na Olšany. Tehdy se nic moc nedělo, takže televize měla co natáčet a bylo to hodně medializované. Telecom tehdy couvl a přišel s relativně slušným tarifem, který už neměl tak likvidační efekt pro internet jako stávající tarify. Rád vzpomínám na tehdejší jednání se šéfy Telecomu, generálním řiditelem počínaje a všemi náměstky a řediteli divizí konče. Ivo Lukačovič i Patrik Zandl byli tehdy študenti s rudýma ušima a já byl páprda spisovatel, který jen matně tuší, proč elektrika potřebuje dva dráty a my vysvětlovali těm generálům, že telefonie po drátech je mrtvé maso, že všichni budou za pár let telefonovat mobilem a že ty dráty co s velkými náklady natahali, jsou jim k ničemu a zachrání je jen internet. Dívali se na nás jako na voly a až pak jsem pochopil, proč: no protože měli půlmilionové platy coby telefoňáci a kdyby měl přijít internet, museli by jít od válu a pro půlmilionové platy a zlaté padáky by přišli interneťáci. K čemuž nakonec došlo, ale trvalo to pár let.

V čem vidíte největší rozdíl mezi internetem roku 1996 a 2015?

To se vůbec nedá srovnávat. Tehdy to byl hokus pokus, dnes je to stát ve státě.