Astonova stránka jak život šel, jde a půjde
 

Karta se obrátila, já se dřív jako novinář plet lidem do soukromí a pořád se jich na něco ptal. Teď to dělají oni mnně a otiskují to v novinách. Pokud vás to zajímá, můžete si přečíst, co jsem jim pověsil na nos. Nicméně pořád ještě je čas odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

Seznam rozhovorů

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Hanebné Rusko, vždy hloupá EU a naivní představy Západu

V souvislosti s prohlášením prezidenta v Hovorech z Lán k dění na Ukrajině jste napsal, že Miloš Zeman bere v úvahu jen některé aspekty a skutečnost, že stát je v rozkladu a vláda má pochybnou legitimitu neřeší, aspoň ne veřejně. Nevidíte ale v tom smyslu ještě větší nedostatky v případě vystupování ministra  zahraničí Zaorálka?
Nastala nová situace a slovo válka se začalo užívat v jiné souvislosti než historické. To nezná generace dnešních i třicetiletých, možná čtyřicetiletých! Nicméně ta situace tu je a musíme se v ní orientovat. Opatrnost je opovrhovaný pojem, ale připomeňme, že první světová válka vznikla z neopatrnosti, a ne opatrnosti, a je to sto let, co vypukla. Situace je specifická v tom, že vznikla na evropské periférii. Otázka k řešení je v tom, zdali jde o samovývoj, anebo řízenou provokaci ze strany Ruska. Obě možnosti jsou více méně stejně pravděpodobné. Z toho mi vychází postoj k doporučení: krajní opatrnost vůči vývoji na Ukrajině a pevný postoj vůči Rusku. NATO posiluje obranu baltských členských států a to je velmi správné. EU nabízí Ukrajině přidružení, to je velmi riskantní, až hloupé jako skoro všechno, co EU dělá. To proto, že to ovlivňuje vývoj v Ukrajině a vyvolává to naděje, které Evropa není schopna naplnit. Kdyby šlo jen o naděje, s pánem bohem. Ale ono to podporuje iluzi síly, v tom je to osudově nebezpečné. Žili jsme sedmdesát let v míru a chceme tak žít nejmíň jednou tolik, i s Ruskem a Ukrajinou. To ale vyžaduje pevný a pragmatický přístup. Zde jsou hranice, ty je třeba definovat. Anders Fogh Rasmussen jasně řekl, NATO bude bránit členské státy, do Ukrajiny nepůjde. Sobotka to po něm opakoval, to je pozice jak pevná, tak pragmatická. Jak vidíte odvolané prohlášení o vzniku nezávislé Doněcké republiky? Máme si to vykládat skutečně tak, že to většina lidí nechtěla a těch pár lidí pochopilo, že je v menšině?
Tady bychom hádali. Můj odhad je ten, že jim Moskva zatrhla tipec. Bála se, že se situace vymkne z rukou. Ta rychlá změna kurzu je nápadná, ale je to jen dohad bez podpory faktů.

- Vzhledem k situaci nejen v Krymu, ale i ve východních a jižních částech Ukrajiny jsou dva výrazné názorové tábory. Jeden tvrdí, že je vše spontánním projevem svobodné vůle tamních občanů a druhý tábor zase, že téměř za vším je možné hledat ruské provokace. Jak to vnímáte vy?
Tohle nelze oddělit. Ruská část obyvatelstva pochopitelně tíhne k domovině a domovina ji podporuje, na tom není nic nepřirozeného. Jak Rusko, tak Evropa a USA by měly společně na východě Ukrajiny chladit hlavy. To by byla racionální politika a k tomu by měla směřovat diplomacie. Doufám, že se to v zákulisí děje a že současné napětí je jen divadlo sloužící k tomu, aby hlavní aktéři neztratili tvář kvůli tomu, že v prvním afektu ztratili nervy.

Někteří analytici a politologové otevřeně mluví o tom, že za eskalací ukrajinské krize nese odpovědnost EU a Spojené státy. Co si o tom myslíte? Jak významně Brusel a Washington přispěli k tomu, co se na Ukrajině stalo?
Podíl Bruselu a Washingtonu je nepopiratelný. Vychází z naivní představy, že každý kdo se postaví padouchovi na odpor, má na hlavě bílý klobouk. Je to pozůstatek nadšení z podívaných jako je Sedm statečných. Vytýkám politikům Západu, že nenastražili smysly, když bojovníci za svobodu začali polévat policisty hořícím benzínem. Jaká byla představa, že se tihle lidé vrátí k volebním urnám a že snesou, když volby dopadnou jinak než oni chtěli? To je přece podstata demokracie. Tady nedělám chytrého po bitvě, tohle jsem psal od první chvíle.

Pokud jde o sankce, které byly zatím proti Rusku aplikovány, někteří Rusové mluví o tom, že si z toho nic nedělají a Rusko z toho naopak vyjde posíleno, viz. příprava ruského systému elektronických plateb. Udělal Západ se sankcemi dobrý tah? Jak se to případně mělo řešit jinak? Lze nějak účinně potrestat Rusko a zároveň tak zbraň neobrátit i proti sobě?
Západ nemůže dělat nic jiného. Rusko se skutečně zachovalo hanebně, porušilo mezinárodní dohody a přivedlo válku do pravděpodobného stavu. To je jeho vina. Efekt nebudou mít sankce žádné. Rusko je neproduktivní země, která nenabízí na světovém trhu jediný atraktivní výrobek, jen prodává svoji podstatu a z ní žije vrstva zbohatlíků, ti zřejmě budou i napříště opora režimu. Sankce dopadnou na obyvatelstvo, ale to je na bídu zvyklé. Neozve se, řekne se mu, že za to může někdo jiný. Tohle Rusko trestat nelze. Ovšem zrovna tak nelze nedělat nic, takže ty sankce jsou nezbytné, pro zachování tváře.

Který z českých politiků má podle vás na ukrajinskou krizi, postup Ruska atd. nejracionálnější pohled? 
Znám to jen z médií a podle dojmu si netroufám hodnotit. S výrazným projevem racionality jsem se nesetkal u žádného z nich.

Jak hodnotíte práci českých médií právě v souvislosti s Ukrajinou a Ruskem? Které médium je podle vás pro českého čtenáře nejlepším zdrojem informací?
Nesleduji celé spektrum. Mému pohledu je blízký týdeník Reflex, hodně jejich Fištejn a Buchert, což neznamená, že oni a já zastáváme správné stanovisko. Celkově ale hodnotím s obavami celou situaci, včetně postojů politiků a činnosti médií. Jestli z toho vyvázneme se zdravou kůži a s peněženkou ne o moc hubenější, bude to dílo štěstí a ne rozumu. Do té kaše strká příliš mnoho lidí prsty, aniž by si uvědomovali, co to může způsobit. Ondřej Neff

In: Parlamentní listy, 11.4.2014