S Ondřejem Neffem o literární fantastice
V roce 1978 vychází ve Středočeském nakladatelství prvotina, kterou Ondřej Neff napsal spolu s Vladimírem Kováříkem Holky se perou jinak. Ještě v témže roce se na knižních pultech objevuje jeho další kniha Podivuhodný svět Julese Věrna, vyprávějící o životě a díle spisovatele. Jehož příběhy zná každý správný kluk — vydaná v Mladé fronte. V roce 1980 vydává SKN úsmévnou knížku Klukoviny a tátoviny. o rok později Albatros Tajnou knihu o fotografii. v níž autor líčí své zkušenosti z tvůrčí praxe. V Středočeském nakladatelství vychází bláznivá, svérázné humorná komedie A včely se vyrojily, napsaná svěžím perem, místy až absurdní.

Sbírka esejů o dějinách české fantastiky Něco je jinak vyšla v Albatrosu v roce 1981. K vydání se chystá publikace Všechno je jinak, přehled nejvýznamnějších autorů světové sci-fi. Tři eseje o České fantastice budou volným pokračováním publikace Něco je jinak a doplní čtenáři přehled z Žánru sci-fi za posledních pět let. Nakladatelství Panorama připravuje encyklopedii sci-fi, jejímž spoluautorem je též Ondřej Neff. Fantaskní milostný příběh, který se možná bude Jmenovat Neděle v rajské zahradě, má tento autor silné akcelerace zatím v tužce.


Tehdy ještě u psacího stroje
Říká se, že většina spisovatelů píše celý život jednu knihu. O vás vzhledem k různorodosti titulů tohle rčení neplatí. Myslíte, že je to přednost nebo vada?
,,Vzhledem k tomu. že jsem celý život žil vedle skutečného spisovatele, velmi si vážím tohoto pojmu a nerad bych tak honosného titulu používal. Myslím si. že spisovatel je člověk, který vytvořil určitý svět. udělal něco, co otevřelo dveře, nastínil další literární vývoj. To se povede někomu hned. většině nikdy. Zdaleka nejsem přesvědčený o tom. že se mi to podaří.
Nemyslím, že by moje různorodost titulů byla vadou, nemyslím, že by byla předností. Jsem člověk hravý a dělám to. co mě momentálně baví podle nálady a situace. Jestli se moje knížky čtenáři líbí. to už je jeho věc."

Co je znamením úspěšné knížky?
..Je to otázka, co to vůbec úspěšná knížka je. Zda je to otázka tržby nebo nákladu. v jakém kniha vyšla. Ani jedno nemusí být rozhodující. Rozlišoval bych úspěšnost a hodnotu. Jsou knihy, které vyjdou ve velmi malém nákladu, a přece ohlas na ně je obrovský. Kafkův Proces vyšel v češtině jen jednou, nákladem tři tisíc kusů. Kdyby dnes nakladatel autorovi řekl. vydáme ti knížku nákladem tří tisíc kusů. rozpláče se ponížením. Přesto Kafkův Proces vzdělaní lidé četli. diskutovalo se o něm. byla to událost.
Jsem toho názoru, že ne každá knížka je určena pro každého čtenáře, což také relativizuje úspěšnost knihy. Jsou publikace pro Široké publikum zájemců, čtenáře nejrůznějšího zaměření. Pak je literatura pro poučené publikum, specialisty v určitém oboru a existuje konečně i literatura filozofická, pro spisovatele, vědce. U nás před patnácti lety vyšla Borgesova kniha Artefakty. Odezva široké čtenářské veřejnosti nebyla valná, ale profesionálové žánru sci-fi byli u vytržení nad rozlehlostí prostoru, jaký Borges otevřel.
Pokud jde o mé vlastní knihy, považuji za dobrou věc A včely se vyrojily. Uspokojuje mé dodnes a s chutí se do ní pokaždé začtu. Dosáhl jsem zde myslím toho. co jsem původně chtěl - absurdního humoru."

Je možné, aby se člověk v dnešní době věnoval literatuře profesionálně, aby se psaním knížek živil?
Profesionálních spisovatelů je v naší zemi, a ve světě vůbec, málo. Souvisí to nejspíš s tím, že se mění postavení literatury ve světě. Takovým spisovatelem v čisté podobě byl např. H. G. Wells. autor všeobecně známý a uznávaný, jeden z otců sci-fi. který vstoupil do literatury právě tímto žánrem, ale zbytek života již sci-fi nepsal. Psal romány realistické. ze života, pravidelně dva ročně. Myslím, že něco takového dnes již vůbec není možné — protože literární dílo je výpověď natolik závažná, týkající se jisté životní oblasti autora, že se myslím dá napsat málo opravdu dobrých knih. Pokud ovšem člověk nechce sklouznout na bázi rozmělňování toho, co již dříve napsal, l to se stává velmi často. Renomovaný spisovatel, který překvapil čtenářskou veřejnost jednou ze svých knih. se snaží psát dál ve stejném tónu. A výsledek? Je stále stejný. Proto se domnívám, že spisovatel-profesionál je v dnešní době jev na vymření."

Jste autorem esejistické knihy Něco je jinak o vývoji české sci-fi. K vydání je připravena kniha Všechno je jinak — přehled světové sci-fi. Stálo jistě hodně úsilí shromáždit potřebný materiál k jejich napsání.
"Začalo to tím, že jsem v časopise Zlatý máj otiskl esej o Ludvíku Součkovi a redaktorce Mileně Karlové se to líbilo. Chtěla, abych napsal i o jiných autorech sci-fi. Tak jsem se do toho dal. Je to taková piplavá, ale zábavná práce. Těší mě, že jsem byl u začátku (tím s mačetou v křoví).
Bylo obtížné sesbírat literaturu, neměl jsem k dispozici katalogy,.nic. Pomohli ale přátelé, s nimiž jsem se seznámil, když jsem psal Podivuhodný svět Julese Věrna. Fanoušci žánru, kteří si romantickou zálibu ve sci-fi udrželi i do pozdějšího věku. V lecčems mně poradili, knížky mi půjčili. Základem byla samozřejmě vlastní četba. Vím, je tam spousta nezbytných chyb a literární historik by mně jistě nejednu vytkl. Mě ale tahle práce nesmírně zajímala a to je myslím základ úspěchu. Zájem o to. co píšete. Vycházel jsem jednoduše z toho, že to, co zajímá mě. bude zajímat jistě i spoustu lidí mně podobných, [ a tak jsem chtěl jim i sobě zprostředkovat určitou sumu informací. Podobně i v knížce Všechno je jinak. Tam byla práce ovšem ztíženější. U české sci-fi jsem mohl předpokládat, že čtenář bude mít alespoň hypotetickou možnost si knihy, o kterých píšu. obstarat. Velké kapitoly se týkají autorů jako je Weis, Souček, Nesvadba. Jejich knížky jsou snadno dostupné. Když jsem psal Všechno je jinak, byla situace horší. Zvolil jsem tedy cestu výkladu poněkud diskutabilní, méně esejistickou. Více informuji o směrech, proudech a celkovém smyslu sovětské, anglo-americké a evropské sci-fi, méně, oproti první knížce komentuji. Někomu se může i zdát, že má práce postrádá širší filozofický nadhled, má charakter převážně sumární, informační."

Oblast české sci-fi jste ale neopustil.
,,Vrátil jsem se opět k české fantastice a dokončuji nyní Tři eseje o české fantastice. které budou doplňkem první knihy. Za po- sledních pět let udělala česká sci-fi skok dopředu. Pokouším se v této knížce popsat novinky, zachytit události žánru."

Říká se, že o úspěchu, o popularizaci, rozhoduje televize. Proč je sci-fi žánr v naší televizi takový outsider?
"To je otázka spíš pro televizního dramaturga než pro mě. Sci-fi je velmi náročná na realizaci. Ve hře je elektronika, počítací stroje montující dohromady trikové záběry... To všechno stojí spoustu peněz. Proto jsou naši dramaturgové a filmaři vůči sci-fi rozpačití. Dnes je divák náročný a vizuální umění musí hrát na dohodu s divákem. Na to. že co se mu předkládá, je jako doopravdy. Televizní seriál Návštěvníci měl ale v zahraničí úspěch. Nesnažil se o galaktické bitvy typu Bucka Rogerse, ale odehrával se v rovině úplně obyčejného člověčenství. U vesnického dědy na zahradě, který pije pivo a pěstuje králíky. Proto se líbil. Připravuje se další seriál Bambinot podle literární předlohy Josefa Nesvadby."

Co je podle vašeho názoru zapotřebí k tomu, aby člověk mohl sci-fi psát? Technické znalosti?
,,Okouzlení z chlapeckých let. Aby člověk mohl sednout a napsat povídku sci-fi. je zapotřebí, aby v něm právě ono okouzlení. fandovství zůstalo. Typickým sci-fi je vůbec taková dětinská záležitost. Moderní fantastika má již s technikou pramálo společného. Většina spisovatelů tohoto žánru se již technikou nezabývá a klasický technicismus druhu Arthura C. Clarka je již překonaný. Současná sci-fi je literatura živá, o současných lidech. Obsahuje v sobě prvky variantnosti, hravosti s motivem, se skutečností. Epicentrem její pozornosti je člověk a jeho bytí. Měla by být literaturou zábavnou, což klade nároky na schopnost komponovat příběhy, stupňovat napětí, ale i samotnou formu zpracování."
Děkuji za rozhovor.
Ptala se: Dana Skupová
Foto: Jaroslav Bartoň

Magazín AZ 10/1984