Velké interview s Astonem, ponejvíce o Neviditelném psu

Tento rozhovor je součást studentské práce Lukáše Dolanského ze žurnalistiky;
"Historie a součastnost internetových periodik u nás" na katedře masové komunikace Fakulty socialních věd UK (třetí ročník)
autorizováno 21.4.2000

Proslýchá se , že Neviditelný pes již delší dobu chystá zásadní proměnu své podoby…

To je pravda. Pes by měl přejít na systém zpravodajského webu. Jestli je tohle cesta to nevím, ani nevím, jestli tohle u nás už někdo dělá. Průkopnická doba, kdy každá novinka byla automaticky vítána je pryč. Dnes je tu neuvěřitelně tvrdé konkurenční prostředí a sám nápad už dávno nestačí a musí být provázán vysokou profesionalitou různých profesí. Já si ale důvěřuji.

Myslíte si, že nejen váš časopis, Neviditelný pes, ale i ostatní názorové magazíny, budou nuceny poskytovat full service? Myslím si že prostor pro dobře dělané one-man show tu vždycky bude, a byla by škoda, kdyby neměl být. Takových solitérů jako Ivan Straka se svým internetovým časopisem Gentlemanem nebo Cibulka se svým webem, bude na netu stále třeba, takže si nemyslím, že ne dojde k naprostému zániku takovýchto útvarů

Myslíte si, že na internetu pomalu nastává doba, kdy bude možné přežít jen díky silnému kapitálu, který bude stát za současnými internetovými magazíny nebo sloučení?

Bylo by to logické. S tím je spojená ale ještě jedna věc, a to je problém identity těchto webů. Já si totiž nemyslím, že kdyby se například Svět na modro spojil s Mobil serverem, tak by to přilákalo další čtenáře.

Není to podobný princip, jako když se Lidové noviny sloučily s Lidovou demokracií?

Tam šlo o tehdy zejména o předplatné. Ale pokud si pamatuju, tak lidovky byly na tak katastrofálním ústupu, že po dvou měsících byly stejně tam, kde před sloučením. Sestup pak navíc ještě pokračoval. Takže tento konkrétní příklad sloučení spíše ukazuje oprávněnost mé pochyby, jestli je to či není zaručený recept. Nechci tvrdit, že to tak na internetu nebude - ale podle mě se weby slučovat nebudou.

A co se týče vstupu peněz z venku?

To je další zajímavá věc, ale já si v tomhle říkám: co ty peníze jako vygenerují? Vezměte si například: když vstoupí zahraniční kapitál do deníku, tak, kromě know-how, které se tam tím objeví, je ten deník například schopný vybudovat určitou polygrafickou základnu. To byl třeba důvod, proč byl přizván zahraniční kapitál do Mladé Fronty. Tehdy se totiž osm nejvýznamnějších českých novin jelo na jedné jediné rotačce. Jenže na internetu; kdyby za mnou dnes přišel pan Gates a nabídl mi miliony dolarů, co bych za ně nakoupil? Mohl bych toho například živit čtyři redaktory, nebo patnáct, ale k čemu? A něco podobného se mi dokonce i stalo - přišli za mnou Američané a z fleku mi nabízeli půl milionu dolarů. Jenže podařilo by se mi nastartovat produkt, který by vygeneroval takový zisk, aby se ty peníze vrátily? To je ten problém. Myslím, že ne, ale možná, že jsem pouze moc přízemní…

V současné době to vypadá, že další dva roky nebude rozvoj internetu takový boom, jaký byl například v severských zemích. To je zejména díky té neuvěřitelně hloupé novele telekomunikačního zákona, který se momentálně připravuje.

Dalším problémem je, že stagnuje elektronický obchod. Jádrem internetu totiž nebudou žádní Neviditelní psy či iDNESové - to je taková třešnička na dortu. Jádrem musí být státní správa a obchod. V oblasti státní správy se už ledy pohnuly - chvála bohu. Ještě důležitější je pak ale business, který se musí začít odehrávat i na internetu. Jinak internet nemá smysl. A ve chvíli, kdy toto bude nastartováno, pak přijde čas na zahraniční kapitál. Ten jej ale nebude cpát primárně do médií. To těch začnou téct peníze až potom, co dojde k zásadnímu rozšíření přenosových kapacit a kdy nastane splývání televize a internetu.

Když si představíte to, čemu se říká "TV on demand," tak jak jinak chcete ten program, který si vybere k tomu člověku dostat, než přes internet. No a tady jsme u toho. Který drát je zavedený do každé domácnosti? Telefonní drát. Tudíž musí být technologie, která bude umožní tyto přenosy přes telefon. Pak začne doba podle mě, kdy bude mít smysl investovat masivně.

Přesto si myslím, že média typu Neviditelný pes se tím přílivem peněz primárně také povezou. Oni mají totiž dnes lidi - zaběhnutou čtenářskou obec. Takže alespoň v té první fázi v tom pojednou taky. Ale pak, v jistém smysl zaniknou, protože tam ta obrazovost a interaktivita budou tím, co je převálcuje.

Takže, kdyby se objevila technologie, která by to umožňovala, aby vy jste udělal "Neviditelný pes TV" na internetu, šel by jste touto cestou?

Určitě - já si totiž myslím, že moderní technologie vrátí totiž televizi a film do rukou kreativních lidí. Dnes je to v rukou úředníků a businessmanů, kteří jenom počítají miliony diváků. A tím došlo k příšernému zhloupnutí celého tohoto média. Film tak, který nevidí miliony lidí, je ztrátový. A bohužel miliony chytrých lidí prostě není. Samozřejmě, že i mezi režiséry jsou výjimky, jako například Spilberg, Lucas, nebo Svěrákové, ale to je výjimka z pravidla.

Aniž bych chtěl oponovat, musím říci, že ti lidé mají svobodnou volbu na co se budou koukat.

To ano, ale chtěl jsem tím říci, že moderní technologie umožní zlevnit studiovou techniku a filmovou výrobu. Dočkáme se tak digitální obrazové výroby příběhů, ovšem za zlomek pořizovací ceny klasického filmu. A to právě bude další prvek, který umožní další rozvoj internetu.

Například Rádio Limonádový Joe je inteligentní zábava pro určitý okruh lidí, jenž mimo Prahu už nechytnete. Jenže díky internetu si jej naladíte třeba i v Tramtárii. A představte si takovou to televizi ve smyslu české sody pana Čtvrtníčka.

Jenže to se vracíme na začátek. Stále ještě, a podle mě, na toto není technologie.

Já si nemyslí, že to hudba nějaké šílení budoucnosti. Já bych tomu dával maximálně, maximálně pět let.

Je pravda, že se těžko odhaduje, ale tem pokrok je obrovský. Dnes jsem například po sobě četl recenzi na digitální fotoaparát Olympus 2000 z května loňského roku. A psal jsem tam, že dvoumegové aparáty budou normou během příštích dvanácti až osmnácti měsíců. Máme únor a na trhu jsou třímegové aparáty a firma Fuji uvedla na trh čytmegový aparát. Takže na tom bych chtěl doložit, jak je ta akcelerace obrovská a to, že otevření příbuzným médiím bude dříve, než se nadějeme.

…to však ale také záleží na strategiích firem, jestli se jim vyplatí tlačit novinky. To je případ například celého fonografického průmyslu, kdy uvedení DVD na trh bylo uměle bržděno, aby se stačilo splatit, a vydělat, na nosiči CD…

…jistě, to máte pravdu. Ale abych se vrátil ještě k situaci na českém internetu.Dnešní firmy mají internetovou stránku bohužel proto, protože je to móda. Jako byla před lety móda mít fialové sako, nebo mercedes, tak je dneska móda mít internetovou stránku. Ale ta stránka jim není k ničemu, protože ty společnosti nechápou, že to mají špatně postavené. Že ta stránka je informačně špatná a nenabízí servis zákazníkům, a že není díky této stránce možné výrobky oné firmy vůbec nakupovat. A je to, co u nás vůbec nefunguje.

Ovšem tady je prostor pro osvětu. Tady mají skvělou funkci média na internetu. Za internetovými médii a informacemi vůbec, dnes na internetu lidé chodí nejvíce. A tady by se dala pochopit dnešní funkci internetových médií.

Na stránkách sociální demokracie je odkaz na Neviditelného psa, s popiskem "doporučujeme, protože sami čteme." Jak si myslíte, že je tohle možné, když vy se svých komentářích velice ostře pro sociální demokracii vystupujete?

Přirozeně oceňuji to, že to tam ta sociální demokracie má, ale na druhou stranu si myslím, že to je odraz toho, že oni chápou, že ze mě nemluví žádná ideologická zavilost, nýbrž zájem - pokud to tak můžu říct - o blaho země. Nejsem politický komentátor v pravém slova smyslu. Jsem občan, který má úplně stejné informace jako kdokoli jiný. Snažím se ale o to, aby mi nikdo nenavrtal díru do hlavy.

Držím se zásady, že politika nesmí odporovat zdravému rozumu: Tedy když strana, která hlásá mobilizaci proti sociální demokracii a uzavře s ní opoziční smlouvu, tak prostě to odporuje zdravému rozumu. Jiná věc ale je, když strany, kterým tato strana nabízí spojenectví, a oni to odmítnou, se vrátí k sociální demokracii, tak nemají tak tvrdé právo to kritizovat - to alespoň tvrdím já.

A tady se k tomu dostáváme. Oni (ČSSD - pozn.) zřejmě prostě oceňují, tento postoj. Například vím konkrétně, že jsem byl jediný, kdo se škodolibě neposmíval, když sociálním demokratům čistě z politických důvodů chtěli vzít Lidový dům.

Myslíte, že ve vás cítí osobnost?

To nevím, to se musíte zeptat jich…

…tím jsem spíše chtěl navázat na to, jestli si myslíte, že český internet má výrazné osobnosti a jak vy sám se cítíte. Protože, a to je pravda, když se dnes řekne internet, lidem, kteří o něm nemají žádné ponětí se vybavíte právě vy.

To je trošku zkreslující. Od roku 1985 publikuji sci-fi a ti internetoví čtenáři se hodně rekrutují z těch, kdo sci-fi čtou a tím pádem mě i znají. Samozřejmě, že mě ta určitá známost těší, ale nepřikládám tomu žádný význam. Doufám, že jsem imunní proti takovým to vavřínům a doufám, že zblbnutí mi hrozí ze zcela jiných důvodů než těchto.

Jiná věc je, že osobnosti na internetu nepochybně jsou a internet, přinejmenším v tomto stádiu, kdy bohužel takzvané průkopnické období končí, osobnostem velmi přeje. Osobnosti v jiných mediálních sférách bývají velice silně deptány. To je případ můj, kdy například já jsem nikdy za svou kariéru nemohl pasát fejetony, protože se to těm, co o tom rozhodovali, tak se jim to nelíbilo. A dneska například Neviditelný pes na fejetonu stojí a jak vidno, tak to úspěch má. Ukažte mi dneska jediné noviny, které fejeton pravidelně tisknou.

Takže vlastně tím, že bez žádných velkých investic si zřídit internetovou stránku a nějak se tam prosadit, dalo možnost vyrůst některým osobnostem.

Myslíte si, že na internetu jsou dnes kromě těchto "názorových osobností" i osobnosti novinářské - zpravodajské?

Zpravodajství je velice finančně nákladná záležitost. Proto si to opravdové dennodenní zpravodajství mohou dovolit jen velice silná média, jako je televize a silný rozhlas a velké deníky

Myslíte si tedy, že u nás existuje zpravodajství na internetu?

Komplexní určitě ne. To nikdo nedokáže. Je jasné, že například v oblasti mobilních telefonů poskytuje Mobil server velice kvalitní zpravodajství. Jenže to je velice specifická oblast, která nevyžaduje tak veliké nasazení zdrojů, jaké vynakládá například Mladá Fronta Dnes, když pokrývá veškerá dění v republice.

Navíc já si myslí, že internet od tohoto ani není.

Ale podle statistik například ve Spojených státech stránky jako CNN.com a ABCnet mají jednu z největších návštěvností.

No jistě, ale to jsou deriváty televizních stanic…

…ale je pro internet upravované.

To jistě, ale ne primárně pro web vytvářené. Ukažte mi webovou stránku, jejíž majitel bude čtrnáct dní chodit po všech tiskovkách, aby přinesl nějakou zprávu. Lidé si přečtou článek, který má šedesát řádek a vůbec si neuvědomí, že je zatím třeba týden práce jednoho vysoce placeného člověka s náklady.

Jak si myslíte, že to bude vypadat v budoucnu, kdy se, jak jste sám říkal spojí internet s televizí. Myslíte si, že se podle toho bude vyvíjet i žurnalistika? Bude internet jen dalším kanálem, kdy lidé, novináři, pak budou psát jak pro deník, tak pro internet, což bude to samé?

To už jsou spekulace, na to těžko odpovím. Já se pouze domnívám, že internet bude dlouhodobě vyhovovat jen určitému typu lidí. Lidem, kteří interaktivitu vnímají jako výhodu. Já si ale myslím, že masový divák o tuto možnost nestojí. Ten naopak chce, aby měl trychtýř v hlavě a někdo aby mu tam něco sypal a on se nechal jen ovívat určitým dojmem informovanosti - což platí zejména o televizi.

Myslíte si, že je u nás mezi klasickou žurnalistikou a tzv. internetovou žurnalistikou, že se tyto dvě nějak rozcházejí a to jak ve stylu, tak v jazyce?

V internetu najdete texty, které by se nemohly v novinách vůbec objevit. A to i razancí názoru. Často je to totiž taková veliká rubrika čtenáři nám píší: například velká část obsahu Neviditelného psa jsou články, které napíšou amatéři, ale na druhou stranu je to natolik zajímavé, že já je bez nějakého velkého redigování rád zveřejním. Ale do novin by se to nikdy nedostalo. A to navíc nemluvím o běžném internetovém útvaru, kterému se obecně říká fórum. To je spíše takovým Hide parkem, takovou diskusí. V jistém smyslu i toto patří do žurnalistiky, protože se tam kolikráte objeví různé zprávy a informace, nejen názory.

Na tomto místě je navíc velice důležité se zmínit momentu, kterým je ověřování informací na internetu. Já tvrdím jednu věc, a to, že existují různé úrovně důvěryhodnosti informace.

Nejvýše je samozřejmě tisková agentura, která co napíše, už z povahy své existence musí být křížově ověřeno a musí to naprosto sedět.

O stupeň níže jsou seriózní deníky, které si již mohou dovolit špetku spekulace, pokud je to jako spekulace označené.

No a právě internet, z povahy věci, musí být považován za velice nedůvěryhodné médium. Já bych doporučoval, aby jej lidé chápali jako signalizační médium. Je to jako když někde něco hoří a cítíme kouř: když se na internetu objeví, že to zapálil Pepíček sirkami, které ukrad tatínkovi ze šuplete, tak to nemusí být pravda. Ale s nevětší pravděpodobností opravdu někde hoří a je třeba zbystřit pozornost a začít si to ověřovat. To co se píše na internetu je signál, primární popud k pozornosti.

Přirozeně, s tou výhradou, že i na internetu existují osobnosti, které něco podrobně zkoumají a něčemu se podrobně věnují, Ti je u nás příklad internetového publicisty Jiřího Peterky, který se zabývá internetem - ten nic nesignalizuje. On jde po pramenech a tvoří fundované analýzy.

Na závěr, jaká je podle vás budoucnost českého internetu, právě z mediálního pohledu? Objevují se úvahy, že u nás pomalu končí jedna etapa vývoje internetu, někdo to označuje za dětství, a český internet se různými fúzemi a vstupem zahraničního kapitálu dostává do dalšího období. Jak podle vás i na toto reaguje ta současná internetová komunita?

Především bych nesouhlasil s příměrem jako je dětství, puberta a tak dále. Protože to předvídá nějaký finální stav. Když jste dítě, přijdete do puberty, a pak jste mladík, a pak jste mladý muž, a pak zralý muž až nakonec jste stařec. Ale to je předvídatelný stav a nikdo se tomu nevyhne. Zatímco já o internetu tvrdím, že internet není fakt, ale stav. Internet podle mě vždycky bude přechodová záležitost. On k ničemu nezraje - nyní je to takto, před dvěma lety to bylo jinak a za dva roky to bude zase jinak. Ale nedá se říct, že je to nezralé. Nějak to dnes funguje, slouží to k nějakým účelům a je to tak. Přirozeně je to v jistém smyslu stále více sofistikovanější a složitější, ale to je dané z povahy vývoje technologií, softwaru a zvýšení nároků.

Co se týče té komunity, tak tam velikou roli hrál okamžik, kdy do internetu vstoupily peníze, tak to změní vztahy. Takže taková ta průkopnická doby všeobjímající lásky je za námi.