Tahle část je o psaní, o tom, jak píši já, také o tom, jak jsem se co pokoušel napsat a nepovedlo se to. Je to tak trochu hřbitov idejí. Kromě toho tu najdete záznamy o tom, co si myslím o psaní jiných lidí a jaké poučení z toho může vzejít. Nicméně pořád ještě je čas odejít.

 

Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Na okraj debaty o Tarkovského filmu Solaris

Dostal jsem dotaz, zdali je Tarkovského Solaris sci-fi nebo není, že se o tom na webu diskutuje. Tady je můj názor na tu věc.

Na Internet Movie Database zařazují "Solyaris" do žánrů drama/mystery/romance/sci-fi, takže tady nám nepomůžou. Psal jsem se Pavla Weigela, překladatele Lemových děl, co tomu sám Lem říkal. Podle Pavla komentoval Lem ten Tarkovského film slovy "široká ruská duše" a poznamenal, že by se do sci-fi neměl plést. Samozřejmě že záleží na nálepce, podle té definice, že "sci-fi je to, co je v knihkupectví v oddělení sci-fi". Lemův román bezpochyby sci-fi je, takže filmové zpracování si nálepku zaslouží. Což samozřejmě neznamená, že to sci-fi automaticky je. Definice nám nepomůžou. Sci-fi jako vypravěčský disciplína je široce rozkročená, na jedné straně je to čistě žánrová literatura definovatelná specifickými znaky - a na ni definice možná pasují nejlépe. Ovšem na druhé straně se dotýká mainstreamu a tam definice selhávají. Je Kafkova Proměna sci-fi? Já si myslím, že ano, někdo si může myslit, že ne. Steven Soderbergh vytahal z předlohy sci-fi prvky a udělal z ní (podle mě) hodně trapnou žánrovou scifárnu. Naopak Andrej Tarkovský z předlohy vytahal náladu a psychologii a došel tak blízko mainstreamu, že po sci-fi nezbylo ani stopy. ANi na jednom, ani na druhé přístupu není nic špatného, filmová adaptace literárního díla je vždycky více či méně volná interpretace a u tak bohatého díla jako je Solaris samozřejmě mohou být hodně odlišné interpretace. V tomhle sporu asi nemůže být žádný "správný" názor, protože je to spor o komunikaci s uměleckým dílem a o očekávání - co si od díla slibujeme. Pokud si někdo slibuje žánrovou sci-fi, tak bude Tarkovským zklamaný. Pokud ale někdo prahne po kontakt s širokou ruskou duší, pak bude nadšený. Já na tom filmu usnul, ale to nic neznamená, na Pánu prstenů jedničce jsem usnul v půli, na dvojce v druhé třetině a teprve trojku jsem dokoukal (a furt jsem se díval na hodinky - jak je to v té anekdotě, jak pan Kohn byl na Lohengrinovi a ptal se ho Jajteles, jaký to bylo. "Co jim budu povídat, pane Jajteles," říká pan Kohn. "Ve tři čtvrti na deset jsem se podíval na hodinky, a ono bylo půl devátý!").

12.2.2008