Letos vycházejí další dvě Astonovy adaptace verneovek Dva roky prázdnin a Nový hrabě Monte Christo. První zmíněná, která se teprve chystá, je robinsonádou, druhá jest dobrodružný, cestopisný román s prvky fantastiky a historického románu. A v čem že spočívají ony prvky fantastiky?
Především v tom, že titulní hrdina využívá elektřinou poháněnou flotilu tzv. Elektrik, ale taky v tom že využívá - poněkud neuvěřitelným způsobem - i vlastní schopnost hypnotizovat. Další hrdina románu, obr jménem Matifou má zase nadlidskou sílu, takže uzvedne i kanón a na rameni se může z toho kanónu rovnou střílet. Nu, a ještě něco by se našlo, co řadí tuto knihu mezi fantaskní sortu verneovek, nicméně Ondřej Neff fantastičnost románu prohloubil i dalším způsobem. Jakým?
Prohloubil ji, když román rafinovanými vstupy a pasážemi propojil jak s verneovkou Černé indie, tak i s klasickým románem Ocelové město: a zvlášť druhé propojení je odvážné, protože kladného hrdinu dr. Antekirta alias Matyáše Sandorfa (a snad jsem, propána, po tolika letech zase tolik neprozradil!) alias "nového hraběta Monte Christo" zásobuje zbraněmi padouch. Herr Schultze.
Ať už si v Neffově adaptaci každý sám najde dotyčné odstavce, kterých se Jules Verne nikdy nedopustil, ačkoli dobře mohl, a ať si taky každý vyhledá místa propojující Monte Christa s Patnáctiletým kapitánem (figurou otrokáře Harrise). Pojetí, podle kterého bude jednou podivuhodný Vernův a Neffův svět "verneffek" daleko provázanější než byl, je podle mého názoru nejen odvážné, ale i báječným stylem přínosné. Vznikne jednoduše ještě specifičtější svět, než jaký nám dal Verne, a mučte si mě třeba chlebovou polívkou, ale skutečně se domnívám, že by si zasloužil dokonce i ten překlad do francouzštiny (a do angličtiny také). A nevím, jestli i oni mají svoje adaptace a nepátral jsem zatím po tom, ale pokládám za vyloučené, že by byly takto dobré.
Tajemstvím pak už není ani plán ještě úžasnějšího propojení (anebo aspoň z českého hlediska), a to světa Julese Verna a světa Josefa Matzala Trosky - a rovnou i odhalme, že tomu propojení má posloužit podzemní oceán z románu Cesta do středu Země! Co nás tedy čeká?
Po Dvaceti tisících mílích po mořem, Pěti nedělích v balónu, Patnáctiletém kapitánovi, Tajuplném ostrově, Novém hraběti Monte Christo aDvou letech prázdnin uchystá Ondřej Neff pro první polovinu roku 2011 i adaptaci románu známého v češtině pod titulem Zemí šelem a další Burianem ilustrované romány budou následovat. Kolik jich však vlastně geniální mistr štětce doprovodil svými obrázky? To radši ponechám rovněž na vás, vážení, a vezměte k ruce třeba Prokopovu monografii Ilustrátor Zdeněk Burian (Nakladatelství Ostrov, 1995). Ano, záleží tu samozřejmě na tom, co budeme považovat za dostatečný ilustrační doprovod! I jenom obálku?
Pokud ano – a dojde-li i v těchto případech k adaptaci, za což se přimlouvám - by měl nová vydání obrázky určitě doplnit i nějaký další ilustrátor - a mluví se, pravda, a snad to taky není tajemství, o Milanu Fibigerovi.
Ano uměl psát. Uměl, ale adaptování jeho příběhů v našem nakladatelství dětí bylo jednoduše nutností, říkám. A pokud děti nebudou Julia číst ani tak, bude to smutné, ale budeme aspoň všichni tady uprostřed Evropy vědět, že tu snaha byla. Howgh!
Ivo Fencl, Sarden 9.8 2010