Na téhle stránce najdete všechno, co Aston stačil shromáždit a napsat o svých knížkách. Kompletní seznam je ZDE. Postupně shromažďuje recenze o svých knížkách a taky se nad nimi sám zamýšlí. Ono je to poučné, přijít na to, proč se něco nepovedlo a co by se dalo napsat líp, kdyby se tenkrát vědělo, jak na to. Každopádně je to hodně smůla, že tu na Astonově stránce jste, ale ještě je čas odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Rozhlasové hry V polovině osmdesátých let jsem se uchytil drápkem v dětské redakci rozhlasu, nejdříve dramatizacemi nějakých povídek, byl to Portonský dryák z Vejce naruby a Počkej, Hektore . Dopadlo to celkem dobře, takže jsem pro rozhlas napsal i původní hru Velká solární (vystupovala v ní i Ljuba Krbová a to jsem věru netušil, že si ji za 21 rok vezmu za ženu, křivolaké jsou cesty osudu).

První velká rozhlasová hra byla tedy verneovka Cesta kolem světa za 80 dní z roku 1986. Už tam jsem narazil na problém Vernovy konstrukce děje. Připomenu, oč tam jde: hrdina s evsadí, že lze objet svět za 80 dní – a opravdu tu cestu vykoná i přes všechny cestovní útrapy. To jsou ale řádu víc eméně nahodilého. Zastávám názor, že v dobrodružném příběhu má bbýt protivník, že má jít o střetnutí dvou vůlí. Takže jsem to udělal tak, že pánové z Klubu gentlemanů se snaží Phileasovi Foggovi cestu překazit.

Moje druhá verneovka byl Carův kurýr. Tam zas byl problém v tom, že v knize jde o to, že carova kurýra oslepí a on putuje slepý. Jak to chcete vyjádřit v rozhlasové hře? Opřel jsem se o dvě vedlejší figury novinářů, kteří více méně cestu Michala Strogova sledují a v podstatě jejich očima je drama slepého kurýra viděno. Hra byla natočena v roce 1988, tedy před dvaceti lety.

Honba za meteorem je vybudována velmi moderně - jak by ne, vždyť knihu fakticky napsal Michel Verne, Julesův syn, tedy autor Výpravy Barsacovy! To byla moje jediná verneovka, se kterou se nemuselo při rozhlasové adaptaci v podstatě nic dělat. Realizovaná byla v roce 1991. O čtyři roky později jsem dostal monumentální úkol – zpracovat 20 000 mil pod mořem do pěti hodinových pokračování. Tehdy jsem si plně uvědomil, že se v románu prakticky nic neděje. Vybudoval jsem ho tedy na konfliktu kapitána Nema, tvůrce ponorky Nautilus, s hrabětem d´Artigasem, hlavním bídákem z Vynálezu zkázy. Dal jsem si záležet na rozlišení zvukového prostředí: Nemo je v ponorce, kdežto d´Artigas na křižníku. Režisér Horčička tuhle koncepci skvěle vyjádřil zvukově a opravdu, dodnes mám radost z toho, jak to dobře dopadlo. No a samozřejmě později, když jsem zpracovával román, jsem hodně na tuhle dramatizaci vzpomínal.

Moje poslední práce pro rozhlas byl dvoudílný Vynález zkázy v roce 1996. I to je vcelku dějově pojatý román (dílo Michala Verna), takže zásahy do děje nemusely být nějak zásadní.

Prosincec 2008