Rok 2000 byl pro lidstvo opravdovým zlomem, trhaly se rodiny, stará nepřátelství zanikala a rodila se nová, rasismus jak ho známe vymizel, to vše a ještě mnohem více se stalo jako mávnutím kouzelného proutku z minuty na minutu, v tom jediném okamžiku kdy začalo nové Milénium.
A jak se to všechno stalo? Stačilo, aby byl jeden s těch zlých hochů ve správný čas na správném místě a pomocí energie přesměrované s kosmu na matičku Zemi polovina lidí přestala být lidmi a stala se Umrany. Tvory, kteří v dávných dobách oseli Zemi právě pro tento okamžik. Tvory tak odlišnými od nás lidí.
O pár desetiletí později začíná tento příběh, příběh Země bojující. Sledujeme osudy bývalého policisty Salzmanna, bývalého člověka, nyní Umrana, alkoholika a člena jakéhosi komanda, které má za úkol likvidovat "dropauty" - vraždící bestie, které se nikdo neví proč začaly objevovat v Sardenu.
Sarden je prominentní čtvrť, která má už své dny slávy za sebou, protkaná hustou sítí monorailové dráhy, se svými opuštěnými domy, informačními tabulemi a homolemi OVUTu a silnou zločinností nejvíce připomíná Gotham city. Žádný Batman ale nepřichází, Sarden je Umrany odsouzen k zániku, všichni lidé jsou vyzýváni aby odešli do zóny, nového ráje, zatímco starý ráj upadá a je plněn Umranským technologickým odpadem OVUT. A lidé odcházejí. Utíkají před válkou, kterou jim slibují poutače, před Stringem, drogou která Sarden nahlodává zevnitř a před OVUTem, který znenadání vyhřezne z Umranského podzemí a zničí vám dům přímo pod nohama. V tom všem se Salzmann snaží přežít, ještě však netuší, že se stane obětí velké hry zločineckého gangu, který je ale také jenom figurkou na šachovnici. Za nitky tahá někdo kdo je mnohem výš!
Na rozdíl od vleklého a globálně pojatého příběhu jedničky je Milénium 2 velice čtivou knihou, která nepostrádá napětí, potřebné zvraty, neokoukané prostředí, lidského (Umranského) hrdinu, akci a překvapivý konec. Už, už si čtenář myslí, že ví kdo je kdo a jak to dopadne, ale o několik stránek dál už je zas vše jinak, to co vypadalo jako špatné je dobré a naopak. Postavy jsou konečně vykresleny podrobněji a tak se s nimi čtenář lépe ztotožní i když jsou v jistých ohledech extrémní. Popis akce tradičně nedělá mistrovi problém, takže se můžete těšit na létající kulky, krev či mozky, skoky nad propastí, monorailovou honičku a to v dobře namixovaném poměru ke klidnějším pasážím, je to koneckonců recenze na Neffa a ne Kulhánka.
Kniha získala cenu Ikaros 1994 jako nejlepší česká SF roku. Musím říct, že zaslouženě a tomu bude odpovídat také moje hodnocení. Milénium 2 mohu jen doporučit jen škoda, že to už nemůžete číst před Miléniem, to by ve vás hlodal ten starý dobrý červík - "Co kdyby?"
Hodnocení: **** a půl
Petr Šimčík in Nárazník 5.12.2007