JFK 10 - Jeruzalémský masakr
V pořadí jubilejní desátý svazek dobrodružství agenta časoprostorové agentury Equilibrii Ferarius Johna Francise Kováře se chopila žijící legenda české SF, Ondřej Neff. Už při pohledu na obálku je jasné, na které v pozadí rýsují tři kříže, že dějem určitě projde i skoro stejně známá postava jako je autor knihy, a to muž jménem Ježíš Kristus. Jak asi dopadne spojení takových dvou velikánů?
První rozdíl oproti ostatním knihám o JFK je patrný hned po přečtení prvních několika řádků – Jeruzalémský masakr je rozdílný oproti ostatním knihám o JFK. Ale k tomu se dostanu až později.
John Francis Kovář se spolu se svojí kolegyní Andreou de Villefort, ke které cítí víc než jen přátelskou náklonnost, ocitá na místě posvátné všem křesťanům a v čase, který je hned po vánocích tím nejpokojnějším pro většinu příslušníků západní civilizace. Jsou velikonoce 2007 a papež Benedikt XVI. Se v Chrámu Božího hrobu chystá provést jeden z nejposvátnějších křesťanských obřadů. Stejně jako Ježíš Kristus hodlá omýt nohy dvanácti ctihodných starců. A proč je JFK s Andreou de Villefort právě zde. Důvod je nabíledni. Agentura Equilibrii Ferarius, stejně tak jako většina dalších tajným služeb nejrůznějších států světa dostala ověřenou informaci, že se na papeže chystá atentát. John ani Andrea se však nechtějí příliš angažovat. Jejich úkolem je sledovat profesionály při práci – a to z obou stran barikády.
Chrám Svatého hrobu je doslova přeplněn tajnými agenty i oficiálními představiteli nejrozličnějších tajných služeb –od naprosto neznámých jakou je například ABIN ( Agensia Brasileira de Inteligencia ) až po CIA a zástupce Tajné služby jejího veličenstva, vcelku nenápadného chlapíka s nápadným jménem James Bond. Ano i nula nula sedmička se přišel podívat jak pracují profesionálové a vzhledem k tomu, že se k sobě s Kovářem chovají jako staří známí, je jasné, že jeho úloha neskončí pouhým pokukování po jeruzalémském chrámu a náhodném objevením se v ryze české fantasy sci-fi sérii.
Všichni přítomní agenti mají za úkol jediné – zabránit chystanému atentátu na Benedikta XVI. I přes přísná bezpečnostní opatření, kterými je celý obřad zajišťován, se, ve chvíli, kdy se opravdu začne něco dít, ukáží všechna jako planá. První, kdo pojme podezření, že něco není v pořádku je právě JFK. Vzápětí se dají věci do pohybu neuvěřitelným tempem a pod starobylou klenbou Chrámu Božího hrobu se zanedlouho, bohužel se značným přispěním Johna Kováře, naplno rozeřve motorová pila Dolmar PS4000 s benzínovým motorem o síle 3,5 koňských sil a jejím cílem se stane lidsky poddajné papežovo tělo. Způsob průniku atentátníků do chrámu i Kovářovo přispění k masakru upřou oči všech k Agentuře a nejvíce pak k samotnému JFK, ze kterého se stává lovná zvěř.
Asi nikdo neočekával, že pokud se nového příběhu o JFK chopí Ondřej Neff, tak že se bude příliš držet zaběhnutého schématu, a že převezme některý ze stylů svých předchůdců. To se opravdu nestalo, ale namísto, aby neffův styl vnesl do světa Agentury Kovářů rovnováhy čerstvý vítr, vyznívá jeho pojetí jako snaha o odlišení se za každou cenu. V jeho podání vypadají někteří představitelé zcela jinak, než jak je čtenář zná z předchozích dílů. Asi nejvíc to odnesla Johnova šéfka Ljuba Bytewská. Z přísné ale spravedlivé šéfky je zde nepříjemně povýšená kyprá generálka, jejímž nejtypičtějším znakem, jak je několikrát zdůrazněno, je jí tloušťka.
Další věcí, která se zpočátku hodně nepovedla, je i rádoby humor a přehnaná nadsázka, která někdy doslova kape z každé stránky.
Sestoupili do garáží a tam se zastavili u Kovářova Roveru
„Tímhle autem nepojedeme,“ rozmýšlel Bond.
(…)
„Pojedeme tímhle.“
Ukázal prstem
„Dodávka firmy na čištění oken?“ protáhla Villefortová obličej. „Ta nás doveze k mému Bentleyi,“ uklidnil ji Bond. „Vy dva se schovejte vzadu, já se převléknu za…“
„…hasiče?“ navrhnul Kovář.
„Ne?“ podíval se na něho Bond chladně. „Za čističe oken.“
A takových „povedených rozesmívaček“ lze najít v knize několik. Stejně tak jako spoustu hlášek, které nepobaví.
Naskýtá se tedy otázka: má cenu tuhle knihu vůbec číst? Moje odpověď je vzhledem k výše napsanému hodnocení překvapivá: Ano má. Důvodem proč Jeruzalémský masakr číst je jeho druhá polovina. V kapitole nazvané Nazí jsme přišli na svět se JFK spolu s Bondem ocitají v Palestině nedaleko Jeruzaléma v roce 33 našeho letopočtu ( chytrému napověz a hloupého naplátkuj motorovou pilou Dolmar PS4000 s benzínovým motorem o síle 3,5 koňských sil ) a příběh neočekávaně dostává zcela jiný náboj, nabývá na zajímavosti a oprostí se od všech zbytečností, které mu doposud ubíraly na přitažlivosti. Náhle působí první polovina knihy jen jako nezvykle dlouhý prolog a autorova cesta, jak dostat své hrdiny na místo a čas, kde se odehraje skutečný a jím naplánovaný příběh.
Skalní přívržence agenta JFK a znalce jeho dosavadních příběhů Jeruzalémský masakr vzhledem k povedené druhé polovině určitě nezklame. Pokud někdo sáhl po knize z této série poprvé díky zvučnému jménu Ondřeje Neffa, asi bude lehce zmaten a možná i zklamaný. Takový už je ale úděl sérií otevřených více autorům. Všichni, kdo přečetli tuto knihy alespoň vědí, že svůj svět ( i dobré knihy ) si musíme zasloužit!
Henry, Henry´s SF & F web, 3.11.2007
Recenze: