Na téhle stránce najdete všechno, co Aston stačil shromáždit a napsat o svých knížkách. Kompletní seznam je ZDE. Postupně shromažďuje recenze o svých knížkách a taky se nad nimi sám zamýšlí. Ono je to poučné, přijít na to, proč se něco nepovedlo a co by se dalo napsat líp, kdyby se tenkrát vědělo, jak na to. Každopádně je to hodně smůla, že tu na Astonově stránce jste, ale ještě je čas odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Neffův arkadský cyklus

Heinleinův koncept „historie budoucnosti“ byl s většími či menšími úspěchy zopakován řadou autorů, a i v české science fiction existuje cyklus tak propracované budoucnosti, že jej lze zařadit do zmíněného konceptu.

Jedná se o cyklus Ondřeje Neffa odehrávající se v lunárním habitatu Arkádie. Časové období „historie budoucnosti“, které tento cyklus mapuje, není příliš dlouhé (něco více než dvě století), nicméně jedná se o poměrně velice dobře propracovaný svět budoucnosti.

Tento Neffův cyklus má dvě specifika:

  1. jednak jej Neff průběžně doplňuje po dosti dlouhou dobu (prvá díla pocházejí z roku 1988, zatím poslední povídka zařaditelná do tohoto cyklu vyšla v roce 2003),
  2. jednak je tento cyklus poznamenán tím, že prvá díla do něho náležející byla psána ještě před listopadem 1989, zbývající díla vznikla již po něm. V prvých dílech se tak musila projevit úlitba minulému režimu třeba v tom, že i v 21. století existují socialistické státy (Československo, Polsko) a pracující v nich se navzájem oslovují „soudruhu“.

Jedná se i o poměrně rozsáhlý cyklus, který je k dnešnímu dni tvořen

  • jedním románem (Reparátor),
  • jedním povídkových cyklem (Měsíc mého života),
  • jednou rozhlasovou hrou (Havárie Drakkaru),
  • a sedmi povídkami rozptýlenými v různých časopisech a antologiích.

Páteří cyklu jsou příběhy týkající se Jakuba Nedomého – nepříliš charakterního člověka narozeného v roce 2023, který po několika neúspěšných pokusech o studium na vysoké škole končí jako nezaměstnaný, a tuto svoji situaci řeší tím, že odchází na Lunu do Českopolské těžební pracovat jako havíř. V závěru svého působení na této těžební stanici se však nezachová zrovna příliš morálně, a tamním Výborem spravedlivých je odsouzen k trestu smrti. Popravě však v poslední chvíli zabrání policie. Nedomému je znemožněno navrátit se na Zemi a stává se proto obyvatelem lunárního habitatu Arkádie.

Jakub Nedomý přímo jako hlavní či jedna z hlavních postav vystupuje v cyklu Měsíc mého života a dále ve třech povídkách („Hlídka 2“, „Hlídka 3“, a „Kukaččí vejce“), letmá zmínka o něm pak je ještě v románu Reparátor.

STRUČNÝ GEOPOLITICKÝ PŘEHLED

Země na počátku 21. století není příliš radostné místo pro život. Došlo k atomové válce, při níž přišla Afrika o svůj jižní cíp a Severní Amerika není spojena s Jižní Amerikou. Celý Střední východ je pokryt radioaktivní skleněnou deskou. Dochází rovněž k politickým změnám – existuje tak Východoamerická konfederace, Svobodné císařství Texas, Bretaňská socialistická republika nebo Bavorské království.

Země je přelidněna – některé státy sice žijí v relativním blahobytu (třeba Československá socialistická republika Nová), výroba je zajišťována především roboty, nicméně druhou stranou této mince je skutečnost, že řada lidí (kupříkladu Jakub Nedomý) nemůže sehnat práci.

Ve 20. letech 21. století začíná osídlení Měsíce, když zde vznikají zejména průmyslové komplexy (třeba Českopolská těžební) a lunární habitaty určené pro žití a bydlení obyvatel Měsíce. Aby se zabránilo válečné destrukci Průmyslového komplexu Luna (PKL), je jednak zakázán dovoz zbraní na Měsíc, a jednak je na něm zakázána náboženská propaganda. Jedním z nejvýznamnějších lunárních habitatů je Arkádie ležící na okraji Moře klidu, která se zaměřuje především na turistiku a informatiku. Není zřejmo, kdy byla Arkádie založena, když ve třetí části cyklu Měsíc mého života odehrávající se v roce 2145 se hovoří o stodesátém výročí Dne města (tomu by tedy odpovídal rok 2035), zatímco v povídce „Ano, jsem robot“ je již v roce 2032 Arkádie funkčním a soběstačným habitatem. Arkádie není jediným habitatem na Luně – ostatní jsou třeba opodál ležící Lunagrad zaměřující se především na vědu a výrobu, nebo Zvezgorodok.

Samozřejmě přelidněná Země má zájem na rozvoji a dalším osídlování Měsíce – platí proto ustanovení § 6 občanského zákoníku, zákona o pracovních právech a povinnostech nekybernetického personálu Průmyslového komplexu Luna. Tento určuje, že maximální délka pobytu na Měsíci je pro obyvatele Země stanovena v délce 560 dní – kdo tuto délku (ať již o vlastní vůli nebo zásahem „vis maior“) překročí, stává se automaticky obyvatelem Lunárního společenství a ztrácí právo návratu na Zemi.

Na počátku padesátých let 21. století byl však tento paragraf zrušen, což mělo za následek, že podstatná část trvalých obyvatel Luny se navrátila zpět na Zemi. Ve druhé polovině 21.století však na Zemi propuká epidemie Super-AIDS (jedná se o klasické onemocnění AIDS, jež je však přenášeno jako kapénková infekce) a řada lidí ze Země se stěhuje zpět na Lunu.

Tento trend vrcholí v prvé polovině 22. století, kdy jsou téměř všechny lunární habitaty přelidněny. Důsledkem tohoto je materiální vyčerpání zdrojů a „chudnutí“ všech obyvatel Luny. Nespokojenosti obyvatel Luny se stávajícím stavem využije politické hnutí Nová hranice. Toto hnutí staví před obyvatele Luny cíl – další dobývání kosmu a dosažení středu galaxie. Dle tohoto hnutí zůstává Luna a její obyvatelé jedinou výspou pokroku, zatímco planeta Země upadla do bahna trvalé dekadence. Dle propagandy tohoto hnutí momentální chudost obyvatel habitatů není zapříčiněna přelidněností, ale tím, že velké procento jejich obyvatel tvoří lidé, kteří se narodili na Zemi. Na rozdíl od lidí narozených na Luně lidé narození na Zemi mají vysokou postavu, která překáží a zabírá moc místa, spotřebuje moc kyslíku a vyměšuje hromadu odpadů. Nová hranice se pokusí dokonce o politický převrat, ovšem neúspěšně. Oslabené Nové hranici se sice v druhé polovině 22. století podaří osídlit nějaké planety mimo Sluneční soustavu (jedná se o planety rozmístěné kolem hvězd Alfa, Mabrak, a zejména planeta Uma v soustavě Sonora-Asdal). V druhé polovině 22.století však vzniká Industriální císařství, které se velice negativně staví k letům mimo Sluneční soustavu a posléze je zakáže úplně. Ale zákazy jsou od toho, aby se obcházely.

HISTORIE BUDOUCNOSTI ARKÁDIE

  • 29. 11. 2023 - v Československé socialistické republice Nové se narodil Jakub Nedomý;
  • 2032 - Měsíc se stává demilitarizovaným pásmem, protože vyšel zákon zakazující dovoz zbraní na jeho povrch;
    mezi Arkádií a Lunagradem se objeví pohybující se zóna, v níž dochází k rozpadu umělých věcí na atomy – posléze se ukáže, že v místě oné zóny se Měsíc střetl s mimozemskou entitou (literární zpracování: „Ano, jsem robot“);
  • 2043 (prosinec) - .Jakub Nedomý přišel na Měsíc a počal pracovat v Českopolské těžební;
  • 26. 6. 2045 - Jakubu Nedomému končí jeho závazek u Českopolské těžební, protože však jsou problémy s odletem, Nedomý se rozhodne zajistit si odlet na Zemi na vlastní pěst. Tamním Výborem spravedlivých je odsouzen k trestu smrti, popravě je však zabráněno zásahem policie – v důsledku tohoto však Nedomý překročí 560 dní svého pobytu na Luně, a stane se tak jejím trvalý obyvatelem, když se usadí v Arkádii (literární zpracování: prvá část cyklu Měsíc mého života);
  • 2052 - zrušen § 6 občanského zákoníku, zákona o pracovních právech a povinnostech nekybernetického personálu Průmyslového komplexu Luna, což mělo za následek, že 98% starousedlíků se z Měsíce vrátilo na Zemi;
  • 2063 - zasypání Českopolské těžební v souvislosti s budováním šesté panlunární dálnice;
  • 2069 - žádný lidský sen není nesplnitelný, ani sen o vzducholodi létající ve vzduchoprázdnu nad povrchem Měsíce (literární zpracování: „Zepelín na Měsíci“);
  • 2095 - Jakub Nedomý má již v Arkádii svůj krámek se starožitnostmi, v němž s ním pracuje ještě kyborg Dědek Čuchák. V souvislosti s natáčením filmu o útěku Nedomohl z Českopolské těžební se Nedomý dozví, že jeho přítel z Českopolské těžební Kazimír Prus je Dědkem Čuchákem a současně je Katem, který měl v roce 2045 vykonat jeho popravu na základě rozhodnutí Výboru spravedlivých pokoušel zabít (literární zpracování: druhá část cyklu Měsíc mého života);
  • 26. 1. 2102 - průkopník objevování Luny Adam Hurd nalezl v kráteru Bohnenberger v Mare Nectaris černý válec vysoký 60 cm, průměr 50 cm, na Zemi vážící kolem jednoho metrického centu, který nazval Hlídka 2;
  • 23. 4. 2102 - při zkoumání nalezeného objektu spáchal Adam Hurd sebevraždu;
  • 2122 až 2125 - v roce 2122 žije v Arkádii 600.000 lidí a 2.000.000 androidů. Toto přeplnění za současného omezování zdrojů vede k vybíjení androidů v Arkádii, mimo jiné i proto, že androidi jsou často svými vlastníky užíváni jako sexuální pomůcky (literární zpracování: „Varianta číslo 3“ a „Lov na krysu“);
  • 2123 (přibližně)...syn Adama Hurda Ralf Hurd prodává Nedomému z pozůstalosti svého otce Hlídku 2. Nedomý ji zkoumá, Hlídka 2 se však jakémukoliv svému zkoumání brání a je agresivní vůči lidem, které zabíjí. Nakonec Hlídka 2 zničí sama sebe (literární zpracování: „Hlídka 2“);
  • ??? - Jakubu Nedomému se dostane do rukou semínko, které soustavně požírá své okolí a zvětšuje se = jedná se o parafrázi pohádky O Otesánkovi. Není zřejmo, kdy přesně se tato událost odehrála, s jistotou lze však říci, že se odehrála mezi roky 2095 a 2145 - Nedomý již ví, že Dědek Čuchák je Kat, a ještě není žádná zmínka o Nové Hranici (literární zpracování: „Kukaččí vejce);
  • 2145 - aktivní je již politické hnutí Nová Hranice, neúspěšný pokus tohoto hnutí vedeného komodorem Avramem Stavropulosem o politický puč v Arkádii (literární zpracování: třetí část cyklu Měsíc mého života);
  • 2173 (přibližně) - vznik Industriálního císařství;
  • 2186 - Nedomý se střetává s Hlídkou 3. Zjišťuje se, že Hlídky byly mimozemšťany rozmístěny na Zemi a Měsíc v 90.letech dvacátého století. Hlídka 2 byla pokažená (proto působila ničivě na své okolí), zatímco zbývající Hlídky mají vědomí, přinášejí lidstvu schopnost regenerace vedoucí až k nesmrtelnosti, a lze jejich prostřednictvím komunikovat s civilizací, která je na povrch Země a Měsíce umístila (literární zpracování: „Hlídka 3“);
  • 20. 4. 2192 - narodili se Ron a Bart Astonvargovi;
  • 2212 - Nedomý a Dědek Čuchák žijí na planetě Uma v soustavě Sonora-Asdal, kam z Měsíce přesídlili v přesně nezjištěné době, rozhodně však po roce 2186 (literární zpracování: čtvrtá část cyklu Měsíc mého života);
  • 2214 - v rámci závodu Velká solární dochází za oběžnou drahou Jupitera k havárii závodního člunu Drakkar pilotovaného Bartem Astonvargou (literární zpracování: Havárie Drakkaru). Industriální cisařství zcela zakázalo lety mimo hranice Sluneční soustavy;
  • 2227 - zjišťuje se, že Drakkar nebyl závodním člunem, ale mezihvězdnou lodí. K jeho havárii ve skutečnosti nedošlo, byla fingována, aby Drakkar mohl být ukryt a nedostal se do moci ozbrojených složek Industriálního císařství. Drakkar se dostává do moci Rona Astonvargy a ten s ním za dramatických okolností odlétá ze Sluneční soustavy. Letmá zmínka o Jakubu Nedomém a Dědku Čuchákovi, kteří se navrátili z planety Uma v soustavě Sonora-Asdal zpět na Měsíc a mají znovu v Arkádii svůj krámek se starožitnostmi (literární zpracování: Reparátor).

BIBLIOGRAFIE „HISTORIE BUDOUCNOSTI“ ARKÁDIE

  • Román - Reparátor, Corona 1997
  • pov. cyklus - Měsíc mého života, Práce 1988; jako Měsíc mého života, Milenium Publishing 1999
  • rozhlasová hra - Havárie Drakkaru, in sborník Klon 97: Nekrokrator, Corona 1997
  • povídky -
    • „Ano, jsem robot“, in pov. sb. Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; jako „Ano, jsem robot“, in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
    • „Kukaččí vejce“, in pov. sb. Pravda o pekle, Klub J. Vernea 2003
    • „Hlídka 2“, in Ikarie č. 12/1994; jako „Hlídka 2“, in pov. sb. Bůh s.r.o., Milenium publishing 1997
    • „Hlídka 3“, in sborník Klon 98, Milenium Publishing 1998; jako „Hlídka 3“, in pov. sb. Pravda o pekle, Klub J. Vernea 2003
    • „Lov na krysu“, in pov. sb. Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; jako „Lov na krysu“, in pov. sb. Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
    • „Varianta číslo tři“, in Penthouse č. 6/1996; jako „Varianta číslo tři“, in pov. sbírka Bůh s.r.o., Milenium publishing 1997; jako „Varianta číslo tři“, in pov. sbírka Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004
    • „Zepelín na Měsíci“, in pov. sb. Zepelín na Měsíci, Čs. spisovatel 1990; jako „Zepelín na Měsíci“, in pov. sb. Dvorana zvrhlosti, Mladá fronta 2004


Jiří Halama, 20.7.2005, ScifiWorld