Stále jsem odkládal den, kdy si vezmu do rukou knihu od českého spisovatele. Ten den nastal a příběh, který se mi dostal do rukou mne doslova udolal. Pojďme si nejprve říci pár slov o autorovi. Ondřej Neff píše své romány od roku 1978 a od té doby napsal více jak 25 knih. Během svého plodného života byl mimo jiné i šéfredaktorem Ikarie a redaktorem MF Dnes. Z působení v Mladé Frontě Dnes si někteří z nás na něho udělali vlastní obrázek, byť mohl být velice záporný. Také působil v internetových novinách Neviditelný pes, byl aktivistou pro levnější a přístupnější Internet. Ondřej Neff zvládl za svůj život jistě hodně a řadí se mezi významné české spisovatele.
Už sám počátek knihy je více než výstižný : „Cvak, od tohoto okamžiku se ve všech technických zařízeních na planetě Zemi elektrony přestaly chovat tak, jako doposud. Nastala tma. Spisovatel chtěl svým čtenářům vylíčit utopistickou vizi světa, ve kterém přestalo existovat cokoliv na čem je ve větší míře lidstvo závislé. Jak se lidé s nově vzniklou situací začnou vypořádávat? Jakým způsobem dokáží hrozbě čelit? Projeví se v nich to nejhorší, či nejlepší z jejich povahy. Jsou lidé v tomto ohledu na celém světě stejní? Ostatně stát se může cokoliv. Může se jednat o náhlé vyčerpání všech zásob ropy a zemního plynu, nebo nějaká globální přírodní katastrofa. Autor v tomto příběhu použil smyšlenku těžkého kalibru, připustil na celé planetě elektrickou smrt. Nespoutanou zběsilost pak přivádí do důvěrně známého prostředí Prahy a České Lípy. Autor se snažil zpracovat prostředí i románové postavy co nejvěrohodněji s odkazem na rok 1998. A tak tu máme Prahu takovou, na kterou jsme zvyklí, setkáme se např. i s Václavem Klausem, Milošem Zemanem, tehdejším prezidentem Václavem Havlem, primátorem Janem Koukalem a dalšími osobnostmi tehdejší politické scény. Byť jména jsou to známá, patří mezi vedlejší postavy.
Pojďme se seznámit s Honzou Krylem, osmadvacetiletý inženýr chemik, zaměstnaný jako technik u firmy Teston, specializované na výrobu radioaktivních látek užívaných při diagnostice nádorových onemocnění. Bydlí v druhém patře omšelého prvorepublikového domu v Bubenské ulici, v jednopokojovém bytě, pohodlně zařízeném pro potřeby mladého svobodného muže s vyhraněnými zájmy. Jako každý správný kluk byl nějakou dobu na vojně u průzkumáků, cvičením a potem nabyté zkušenosti mu pomohly přežít počátky nové éry lidstva. Ondřej Neff na počátku knihy seznamuje s důležitými postavami, mezi něž patří Honzova přítelkyně Markéta, dvanáctileté dítě postižené Downovým syndromem Katka, její otec Jindra Hřivnáč. Všechny tyto postavy mají jedno společné, žijí v Praze každý svým vlastním osobitým a zaběhnutým způsobem, tedy alespoň prozatím ...
Ve středoevropském časovém pásmu přestala elektrická energie fungovat v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet vteřin letního času. Byl pátek 17. dubna 1998, datum od kterého se měla počítat nová historie lidstva. V tento časový okamžik tuto skutečnost prožíval každý člověk takovým způsobem, v jaké situaci se zrovna nacházel. Nejhůře na tom byli lidé, kteří byli právě v tramvaji, metru či v letadle. Přestalo fungovat úplně vše, co má nějakou spojitost s elektrickou energií ( baterie, akumulátory, elektrické brzdové systémy, motory atd...) Honza Kryl byl v tu osudnou chvíli doma, najednou přestala fungovat stolní lampa, rádio, telefon. Stejně jako všichni ostatní, zprvu myslel že se jedná o dočasný výpadek proudu. Nefunkčnost náramkových hodinek a na cestách kolony stojících auto se zhaslými motory ho pomaloučku začaly přesvědčovat o opaku.
A tak začíná velice zajímavý a celkem dosti smutný a ponurý příběh. Jsme svědky vylízané a sadisticky-pedofilní mysli Jindry Hřivnáče, který využívá situaci na svou stranu, zabíjí policisty a začíná rabování, které se také odehrává na celém územím Prahy. Reaguje i primátor Koukal a vláda České republiky, byť bez komunikačních a mobilních prostředků odříznuti od světa, počáteční hysterii částečně zvládají. Zde autor, snad věrně, vystihuje charakter dnešního člověka. Jedni začínají rabovat, zabíjet, okrádat mrtvé, znásilňovat a sdružovat se do mocných frakcí svou mocí založenou na hrůzovládě. Ti ostatní se jim podřizují, nebo naopak vezmou svůj osud do vlastních rukou. Jednoduše se všechno posralo, posrala se vláda, policajti a je nutné tuto situaci náležitě využít, jak sám říká svým blízkým Jindra Hřivnáč. Celý systém dosavadního pohodlného a samozřejmého života se hroutí a nechybí zde také sadistické a krvavé vyprávění z věznic, mučírnách a samozřejmě i z normálních ulic. Kniha se pak dostává do své temné části vydlážděnou krutostí, horami mrtvol, potoky krve a nešťastných lidských osudů. Jak měsíce ubíhají, z oblasti se stává mrtvá země sužující regionálními válkami připomínající prostředí z filmu Šílený Max.
Honza Kryl patřil mezi málo těch, kteří se rozhodli vzít svůj osud do vlastních rukou, vydává se hledat svou přítelkyni do Krásný Lípy. Cestou potká strachy polomrtvou Katku, která utekla svému otci a bere ji sebou. A tak spolu prožívají nesčetná dobrodružství blížící se pomalu ke svému cíli.
Knihu musím hodnotit velice kladně. Nejen že je to dobrá sci-fi, ale také dobře napsaný román o vůli přežití, lásce, křehkosti a lidských osudech. V knize na nás čeká nejedno parádní překvapení, místy je i komické. Také obsahuje určité poselství ať už obyčejným lidem či našim politikům. Velice se mi líbilo jak autor pojal významnost České republiky vůči zbytku světa a smysl legitimní vlády. A jako třešničku na dortu nechal tématicky děj vyústit v něco nepředstavitelného a tím svůj „vizionářský“ román zakončil. Mne osobně se tento druh našeho osudu zalíbil, tedy samozřejmě krom toho násilí.
Jen ještě doplním, že Ondřej Neff po určité době napsal druhou verzi tohoto románu : „Tma 2.0“. Příběh je téměř stejný, akorát ponechává lidstvo samotné svému smutnému osudu a nepřimíchává nic nadpřirozeného. Z toho důvodu je Tma 2.0 krvavější a smutnější, moc dobře nekončí. Myslím si ale, že první verze románu je napínavější a šokující.
Článek napsal Silver || Červen 2004, Čtenář.net