Aston někdy něco napíše, dokonce se dá říct, že pořád něco píše. Občas je to text, který nebude nikde publikovaný a on si mylsí, že je škoda ho zahodit. Že by někoho mohl potěšit nebo namíchnout, což je v síle efektu totéž. Takové texty jsou v tomto oddíle. Jistě je to pro vás smůla, ale pořád ještě máte dost času odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Seznam článků

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Závody hypersprinterů
Dvěma stručnými větami potvrdil mluvčí čínského ministerstva obrany zprávu, že Čína ve čtvrtek 9. ledna úspěšně vyzkoušela nadzvukový nosič zbraňových systémů. Stejně skoupý na slovo byli jeho protějšek z Pentagonu. Potvrdil, že američtí vojáci o pokusu vědí, detaily však neprozradil.

Tu věc, kterou balistická raketa vynesla do výšky jednoho sta kilometrů a pak se oddělila a pokračovala v letu desetinásobnou rychlostí zvuku, označili Američané kódem WU-14. Typologicky letoun patří do kategorie nadzvukových kluzáků. Tyto stroje musí vynést do výšky buď raketa, nebo bombardér v pumovnici. Ve výšce se oddělí od nosiče a pokračují v cestě. Odborníci předpokládají, že i WU-14 je poháněn náporovým motorem se spalováním v nadzvukovém režimu, takzvaným scramjetem. Jde o to, že v rychlostech pětkrát až šestkrát větších než je rychlost zvuku okolní vzduch vytváří rázové vlny, které komplikují spalování v motoru. Scramjetové motory využívají těchto rázových vln, motor se stává součástí celkového aerodynamického řešení letounu a výsledkem je obrovská rychlost letounu. Při použití klasického paliva lze dosáhnout osminásobku rychlosti zvuku, pokud by palivem byl vodík, pak až patnáctinásobku.

K čemu to je
Kdepak jsou ty časy, kdy v závodech ve zbrojení byli v aréně jen dva borci, Spojené státy a Sovětský svaz. Amerika a Rusko spolu soupeří dál, přidala se k nim Čína a také Indie. Před pár lety vzbudila rozruch střela s nízkou dráhou letu BrahMos. Název je odvozen od dvou řek, od Brahmaputry a Moskvy, to proto, že se Rusové na vývoji střely podíleli. Parametry této střely však jsou pořád ještě horší než čím se chlubí hlavní aktéři. Třebaže to nebylo potvrzeno oficiálně, rychlost WEU-14 se odhaduje na dvanáctinásobek rychlosti zvuku, tedy nějakých čtrnáct a půl tisíce kilometrů za hodinu.

Albert Einstein odhadoval, že čtvrtá světová válka se vybojuje kameny a klacky. Zatím jsme nedospěli do stádia světového konfliktu v pořadí třetího, který by nás do doby kamenné měl vrátit. Každopádně ale nadzvukové bojové systémy nás přibližují temnému ideálu zbraně posledního soudu. Hlavní hrozbou už nebudou rozsáhlé bombardovací svazy, které rozhodovaly o situaci na bojišti v druhé světové válce, ale i později v Koreji i ve Vietnamu. Do pozadí odsouvají význam mezikontinentálních raket s multihlavicemi – proti nim jsou už vyvinuty vcelku spolehlivé systémy „Hvězdných válek“, tedy obranné systémy toho typu, na jaké m se formálně svobodná Česká republika, členský stát NATO, odmítla z diktátu Ruska podílet. Nadzvukové kluzáky vynikají ohromující rychlostí, ovladatelností, schopností manévru. Mohou se pohybovat v nízkých letových hladinách a vyhýbat se pátravým vlnám radarů. Příští válka bude ve znamení burácení vyvolaného kinetickou energií, odhaduje Ian Easton, znalec bezpečnostních otázek v oblasti Asie a tichomořské oblasti.

Nadzvukové nosiče budou schopné dopravovat na cíl konvenční i nukleární hlavice. Předpokládá se ale, že se dá čekat příchod nadzvukových výzvědných letadel – dronů, dopravených nadzvukovými kluzáky do operační oblasti. Čína na tyto špičkové technologie hodně sází. Disponuje sice obrovskou armádou, ta ale není technologicky na úrovni amerických ozbrojených sil. Odborníci usuzují, že sázkou na nadzvukové letouny chtějí Číňané posílit věrohodnost své odstrašující síly. WU-14 je poslední přírůstek, nicméně je známo, že už delší dobu pracují minimálně na dvou dalších podobných projektech. Vyvíjejí i scramjet, vypouštěný z bombardéru, ale schopný i samostatného vzletu. Americká obrana je založena na spolupráci protiraketových střel s dlouhým dosahem, , střel středního doletu umístěných na lodích a na stálých pozemních základnách a střel schopných zasahovat cíle z bezprostřední blízkosti. Systémy jsou ale nastaveny na doposud standardní rychlosti střel potenciálního protivníka. Křižující střely desateronásobně převyšující rychlost zvuku sítí obrany proniknou. Specialistka na čínské vojenské otázky Lora Saalmanová odhaduje, že Číňané mění důrazy ve svých vývojových programech. Opouštějí dnes už klasický systém protiraketové obrany a sázejí na maximální rychlost a přesnost úderu.

Vypálený rybník
Rychlost a přesnost, to je přece to, čím se Američané v poslední době rádi chlubili. Velmi oprávněně. Připomeňme, že jejich významnou zbraní v boji proti teroristickým skupinám jsou smrtící létající roboty, které dokáží vyhledat nepřítele a zlikvidovat ho a minimalizují při těchto útocích ztráty na životech civilního obyvatelstva. Roboty jsou ale pomalé stroje a ani křižující rakety s nízkou dráhou letu nevynikají extrémní rychlostí. To s čím přicházejí Číňané mění situaci. Přesnost a rychlost, to je předpoklad pro překvapující precizní údery.

Poslední čínský úspěch jen potvrzuje, že se Čína staví na vlastní nohy ve špičkovém vývoji. Zdaleka to už není upachtěný kopista zastaralých západních technologií. V loňské zprávě Pentagonu stojí, že v roce 2012 Čína zahájila provoz největšího větrného tunelu světa. Zařízení označené jako JF 12 je schopné napodobit letové podmínky v rychlostech do devítinásobku rychlosti zvuku. Kolem čínských úspěchů se možná až účelově vytváří povyk, aby se zvýšil tlak na Obamovu administrativu ve prospěch navýšení zbrojních výdajů. Američané, podobně jako Rusové, si samozřejmě nesedí na rukách. Vývojová agentura DARPA ve spolupráci s Lockheedem pracuje na systému HTV-2 schopném dvacetinásobné rychlosti zvuku. Projekt konkurenčního Boeingu je X51 WaveRider se zřejmě už dostal z dětských střevíčků a loni v květnu dosáhl rychlosti 5400 km v hodině. Američané plánují vyvinout zbrojní systém, schopný během jediné hodiny zasáhnout kterékoli místo na světě.

Důsledky nových technologií pro podobu vojenství jednadvacátého století obtížně posuzují i odborníci. Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin přirovnal rozvoj hypersonických zbraní k významu atomových zbraní v padesátých létech. Veřejně pak hovořil o vyvíjeném systému, schopného likvidovat protivníkovu protiraketovou obranu. I tento systém označovaný kódem RS-26 je schopen vysoce nadzvukových rychlostí. Zároveň Rusové prozradili, že vyvíjejí systém S-500 zaměřený na likvidaci hypersonických strojů.
Zároveň ale Rogozin prohlásil, že se Rusko žádných závodů ve zbrojení neúčastní.
Aspoň něčemu se můžeme usmívat.

Ondřej Neff Lidové noviny, 21.1.2014