Aston někdy něco napíše, dokonce se dá říct, že pořád něco píše. Občas je to text, který nebude nikde publikovaný a on si mylsí, že je škoda ho zahodit. Že by někoho mohl potěšit nebo namíchnout, což je v síle efektu totéž. Takové texty jsou v tomto oddíle. Jistě je to pro vás smůla, ale pořád ještě máte dost času odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Seznam článků

mail:
ondrej zavináč neff.cz

Terminátor zachraňuje
Ve Spojených státech loni zahynulo třiaosmdesát hasičů, předloni zrovna tolik. Mimořádně špatný byl rok 1978, to jich zahynulo přes sto sedmdesát a ovšem skutečně černý den byl 11. září 2001. V troskách newyorských dvojčat zahynul 341 hasič, 10 záchranářů z úrazovky a šedesát policistů. Tito lidé pronikli do budovy zasažené teroristy, aby pomáhali lidem. Zaplatili za to životem. Je užitečné na ně vzpomenout v souvislosti s technickou soutěží agentury DARPA, zaměřené na vývoj humanoidního robota, schopného samostatné akce v rizikovém prostředí.

Kovový člověk
Robot se stal oblíbenou figurou fantastických filmů a právě Terminátor je možná nejpopulárnější mezi nimi. Před deseti lety jsme měli příležitost přivítat humanoidního robota v Praze. Jeho výrobce firma Honda tehdy předvedla stroj nazvaný Asimo na veřejné prezentaci. Umělý člověk vysoký 120 cm tehdy přinesl kytici růží k bustě Karla Čapka v Národním muzeu, předvedl, jak pěkně chodí po schodech a že umí tančit. Jeho vývoj pokračuje, poslední model Asima z roku 2011 nu umí chodit rychlostí 2,7 km za hodinu a jeho lithium iontové akumulátory ho udrží v chodu hodinu. Ovšem to všechno není výkon dostatečný na to, aby se Asimo uplatnil v soutěži DARPA. Agentura zaměřená na vojenský výzkum dala přísné zadání. Strom má umět řídit auto, otevírat dveře, ale také musí být schopen prorazit stěnu, zavírat a otevírat ventily a přenášet předměty. V polovině července předvedl svého závodníka horký favorit soutěže, firma Boston Dynamics. Tato firma na sebe upozornila už v roce 2009. Tehdy vyvinula umělého člověka zvaného Petman. Byl to fakticky jen mechanický manekýn, který sloužil k testování protichemických pláštěnek pro armádu. Jenže pak přišel rok 2011, katastrofa atomové elektrárny ve Fukušimě a změnilo se zadání. Vědci a technici teď vymýšlejí stroj, který by byl schopen samostatných operací v krajně nebezpečných prostředích. Ve Fukušimě se dělo totéž, co v roce 1986. Záchranáři se dobrovolně vystavovali extrémnímu riziku, aby zabránili dalším škodám. V dohledné budoucnosti by toho už nemuselo být třeba. Podle zadání DARPA má takový stroj být schopen dojet na místo neštěstí autem, otevřít si dveře, lézt po žebříku, zavřít kohoutek, upevnit hadici na hydrant a hasit a má umět prolomit stěnu. Firma Boston Dynamics chce nasadit stroj nazvaný Atlas. Předvedla ho už v polovině července. Stroj má vskutku člověčí podobu. Jeho kulatá hlava obsahuje zrakové senzory na principu Lidaru: toto zařízení vysílá svazky laserových paprsků a analyzuje jejich odraz, jsou to tedy v podstatě laserové oči. Neméně citlivé jsou jeho zvukové senzory – stroj se tedy orientuje podobně jako netopýr podle odrazu zvukových vln. Veškerou jeho činnost kontroluje počítač umístěný v jeho těle. Podle uvolněných informací je však spojen s kontrolním stanovištěm pomocí kabelů – to zřetelně koliduje se zadáním, podle něhož má přijet na místo autem a vlamovat se do zdí. Jeho tělo má osmadvacet kloubů a ruce má výměnné – lze na ně nasadit specializované nástroje.

Soutěže se ovšem účastní i jiní výrobci a nejsou vyloučena alternativní řešení. Carnegie Mellon University vyvíjí Chimp, zkratka pro CMU Highly Intelligent Mobile Platform. Tento stroj je čtyřnožec, ovšem s velmi obratnýma rukama – nohama. Do soutěže se chtějí zapojit i Korejci. Jejich stroj je ale opět humanoidní, dostal název Hubo (Humanoid Robot). Doposud uvolněné videozáznamy ukazují Hubo jako neobyčejně obratné těleso, schopné bleskových reakcí vůči volně padajícím předmětům. Umí běhat po čtyřech a dokáže své končetiny nastavit tak, že umí kráčet dopředu stejně obratně jako dozadu. Má tříprsté ruce a umí řídit vozidlo a lézt po žebříku. Pasadenská Jet Propulsion Laboratory chystá RoboSimiana, robota řešeného s opičí inspirací. Celkem se do soutěže přihlásilo šestadvacet týmů z osmi států světa.

Autonomní stroje
Je to trend jednadvacátého století: stroje se učí jednat samostatně. Nad robotickou soutěží můžeme krčit rameny jako nad zajímavostí, která patrně neovlivní životy nikoho z nás. Souběžně ale pokračuje vývoj méně okázalých technologií. Auta která sama jezdí, to je dnes už realita. V této oblasti je silná společnost Gfoogle, která postavila celou sérii autonomních automobilů. Spolu s technickými novinkami se ovšem objevují problémy jiného řádu, například právní. Kdo bude odpovědný za havárii roboticky řízeného automobilu? Výrobce nebo majitel? Zatím je tento problém řešen tak, že v robotickém autě jede člověk, připravený kdykoli převzít řízení. Je to princip totožný se známým a běžně používaným tempomatem: automobil udržuje stálou rychlost, ovšem řidič mnůže kdykoli zpomalit nebo zrychlit.

Problémy nového řádu ovšem přijdou spolu s příchodem Teminátorů. Robotická soutěž se týká robota – záchranáře, nicméně jiné než záchranářské použití je nabíledni. Počet úmrtí policistů ve službě není ve Spojených státech také zrovna malý, v roce 2012 jich zahynulo sto dvacet, o rok dříve sto šestasedmdesát. Ostatně, fiktivní, fantastický Robocop předvádí prostřednictvím filmové fabulace přednosti i rizika robotického řešení podpory zákona. Jde ovšem o jev nerozlučně spjatý s vývojem techniky. Každá inovace může sloužit i k vojenským účelům. Na úsvitu železniční dopravy také byly technické soutěže. No a rozvoj železniční dopravy vedl k masakrům v první světové válce: v zázemí frontových linií operovaly vlaky přivážející posily na úseky ohrožené útokem. To vedlo k obludným mlýnkům na lidské maso, jako byl Verdun.

Humanoidní roboti zcela jistě neskončí u symbolu červeného kříže na hlavě a jejich kovové prstíky nebudou jen nasazovat hasičské hadice. V nepříliš vzdálené budoucnosti půjde o to, aby se nasazení umělých lidí se zbraněmi v rukou nevymklo kontrole. Absolutní záruka proti tomu není žádná. Nicméně silná záruka tu přece jenom je – totiž demokratický systém, který zastává humanistické ideály. Pokud ovšem by se technologie výroby umělých vojáků rozšířila i do darebáckých států, pak půjde opravdu do tuhého.

Lidové noviny, 23.7.2013