V mohamedánské představě budeme ve chvíli konečného posouzení přecházet po mostě ostrém jako břitva, přičemž na jedné straně bude blaženost a na druhé zatracení. Podobně ostrá je i hranice mezi celebritou a autoritou. Nutno ovšem pro pořádek podotknout, že to není vyrovnané – spíše se stane autorita celebritou, než aby tomu bylo naopak. Hodně dlouho se potuluje, tedy pojíždí na svém motorizovaném vozíku, po tomto úzkém mostě Stephen Hawking, britský teoretický fyzik. Význam jeho odborných prací nikdo nezpochybňuje, nicméně občas na sebe upozorní něčím velmi excentrickým. Médiím se nikdy nevyhýbal, jenže něco jiného je „nevyhýbání se médiím“ a jiný je televizní pořad. Na Discovery Channel má pořad „vesmír Stephena Hawkinga“ a v něm posledně vyjádřil myšlenky, které...

Mám z nich smíšené pocity. Nejdřív ty dobré. Jsem autor science fiction a tak tedy do mho takříkajíc referátu patří i mimozemšťané, styk s nimi a vše kolem dokola, je to něco mezi cirkusem a blázincem. Před deseti lety jsem publikoval rozsáhlou úvahu „A co Mimozemšťané, snědí nás?“ kde jsem dovodil, že nás možná nesnědí, avšak konflikt s nimi bude nevyhnutelný, pokud dojde k fyzickému kontaktu. Takže mě těší, když člověk puncovaně geniální došel ke stejnému závěru.

„Jestliže nás někdy mimozemšťané navštíví,“ říká vědec, „ myslím že to bude mít podobné následky, jako když Krištof Kolumbus poprvé přistál v Americe, pro rodilé Američany to nedopadlo moc dobře.“ Dále pak vykládá o nomádských civilizacích, které vyčerpaly přírodní zdroje svých planet a putují vesmírem, aby zde vydrancovaly jiné planety a táhly dál. „Stačí se podívat na sebe, abychom viděli, jak se může inteligentní život proměnit v něco, co bychom neradi potkali,“ říká Hawking.

Člověku postiženému amyotrofickou laterální sklerózou se leccos odpustí a Hawking si to už vyzkoušel. Zahrál si v seriálu Star Trek a v kreslené podobě se objevil i v Simpsonech na svém křesle přestavěném na vrtulník. Tentokrát přichází s bizarními nápady poněkud jiné kategorie. Star Trek je smyšlenka, zábavný seriálový příběh. Tentokrát však jde Hawking dál a nasazuje svoji autoritu vědce v prosazování něčeho, co nemá s vědou vůbec nic společného. Doslova se odvolává na kapacitu svého matematicky uvažujícího mozku. Předpokládá, že mimozemšťané „téměř určitě“ existují. Už sama tato formulace je zarážející od člověka s „matematicky uvažujícím mozkem“. Nejde totiž jenom o nějaké zábavné představy anebo o chvilkové vzrušení nad hypotézou ultimativní hrozby. Jde o metodu uvažování.

Jakkoli je to paradoxní, věda snad nikdy v minulosti nečelila takovému náporu nevědy a pavědy jako dnes. Přestože je založena na výsostně demokratické platformě svobody a kritiky, je obviňována z jakéhosi tyranství. Velmi často se v médiích předkládá veřejnosti obraz vědy jako strnulého, do sebe uzavřeného útvaru, který je „oficiální“, na vždy petrifikovaný a odmítající „alternativní myšlení“.

Idea „mimozemšťanů“ je milá a zábavná, ale je „mimo vědu“. Nemáme jediný důkaz, dokonce ani náznak důkazu, že by někde nějak někdy existoval byť primitivní mimozemský život, natož pak inteligentní mimozemský život. Kde nejsou fakta, nelze analyzovat a interpretovat ani kritizovat a obhajovat, krátce, není o čem se bavit. Do toho přichází vědec světového renomé a operuje s čistými spekulacemi a silou své autority vytváří dojem čehosi skutečného. Je takřka jisté, že Hawking „to tak nemyslel“, ovšem je takřka jisté, že z jeho zveřejněné fikce budou propagátoři pavědy těžit. Měl jsem pocit pana Povondry po setkání s Mloken na Vltavě u Národního divadla, když jsem na internetu v článku o Hawkingových úvahách uviděl reklamu na webovou stránku scientologů. Právě ve scientologické církvi, založené spisovatelem scifi L.R.Hubbardem, se pavěda dostala zřejmě do nejnebezpečnějších poloh. Je logické, že se marketingoví odborníci této světové organizace přisákli k Hawkingovým úvahám.

Zpátky k Hawkingovi. Proč asi dělá to, co dělá? Jistě ne proto, aby pomohl pavdědcům v jejich zápasu „proti oficiální vědě“. Kdo se ale vyzná v psychice geniálního člověka uvězněného do nehybného těla, který promlouvá ke světu pomocí hlasového syntetizátoru VoiceText od společnosti NeoSpeech. Asi má potřebu čas od času zaujmout, jako když v roce 2006 prohlásil před Royal Society, že se lidstvo bude nutně muset do kosmu odstěhovat, protože dříve či později bude vyhubeno, ať atomovou válkou nebo kolizí s asteroidem. „Naše budoucnost bude bezpečná, teprceaž se rozšíříme ve vesmíru a ustavíme tam nezávislé kolonie,“ prohlásil tehdy. A co konflikt s mimozemšťany?

Bylo by v logice věci, kdyby na základě Hawkingových názorů vznikly první oddíly „Men in Black“, bojovníků s bytostmi z jiných planet. Pokud ovšem už neexistují, rozdavači peněz daňových poplatníků rádi podporují bizarní projekty, čím ptákovější, tím lépe.

Lidové noviny, 28.4.2010