Webová stránka Ondřeje Neffa, v podsvětí zvaného Aston. Zde po kratším intenzivním pátrání najdete vše potřebné k vytvoření toho nejhoršího obrazu o tomto ponurém individuu. Stránku Aston průběžně doplňuje a vylepšuje, ale někdy si sedí na rukách. Ano, je to tak trochu smůla, že tu na Astonově stránce jste, ale ještě je čas odejít.

 


Osobní stránka
Ondřeje Neffa

mail:
ondrej zavináč neff.cz

První dotyk
Na první setkání s internetem si pochopitelně vzpomínám zcela přesně: na Bohemiaconu (sci-fi setkání) v Ústí nad Labem jsem se seznámil s Pavlem BVer Šuchmanem a jeho kamarády z elektrofakulty v Dejvicích. Pozvali mě k sobě na fakultu, pracovali tam tenkrát jako pomvědové či co v laboratoři rozpoznávání řeči. Vypadalo to tam jako ve fyzikálním kabinetu - dlouhé stoly, na nich elektroharaburdí. Jedno z těch haraburdí byl počítač připojený k internetu. BVer se mě ptal, co bych chtěl na internetu najít. Já na to, že něco o Williamovui Gibsonovi. Šlo to ztuha, ale nakonec se dobrá věc podařila a já si odnášel výjezd z tiskárny, povídání o Gibsonovi. Čímž jsem strčil prsty do mandlu.
Já do té doby byl klasický "DOS boy", windowsy jsem nenáviděl (z čehož je vidět, že jsem byl docela rozumný člověk). Kluci mě donutili přejít do pětadevadesátek a zařídili mi připojení. Tehdy jsem dostal první mailovou schránku neff zavináč login cz. Mám ji dodnes. Kluci už tenkrát měli e-zine, jmenoval se AmberZine a jeho trosky jsou na netu dodnes, včetně mého prvního příspěvku - povídání o Vernovi a o verneovkách vydaných v 19. století firmou Vilímek. Učil jsem se html podle šmíráku, který se vešel na dvě stránky A4. Však ty moje první pokusy vypadají podle toho. Záhy jsem pochopil, že smysl mají především takové stránky, které často mění obsah, nejlépe denně. Tak se zrodila idea deníku. Spojil jsem se s Tomem Vildem, grafikem firmy Eunet. Tak vzniknul v dubnu 1996 Neviditelný pes na adrese pes.eunet.cz. I tahle adresa v jistém smyslu žije dodnes a vede na současného Psa.
Internet jsem tehdy bral velmi vážně, nicméně jsem přece jen byl skeptický v otázce, zdali dokáže převálcovat klasická média. Byl jsem přesvědčený, že to bude doplňkové médium. Dnes vidím, že je to přinejmenším rovnocenné médium - a v mnohých ohledech hlavní zdroj informace. Kupříkladu, nechtěl bych dnes být v botách těch lidí, kteří publikují tištěné encyklopedie a nechápu lidi, kteří je kupují - proč to dělat, když existuje Wikipedie? Za zlom pokládám příchod Google a v novější době YouTube. A jsem zvědav, kdy internetová reklama převálcuje reklamu v klasických médiích. Myslím, že ta doba není daleko, pokud tu už není.

9.2.2007
(Psáno pro Lupa.cz)