Mrtvému zimník

Můj pradědeček Jan Neff byl trestuhodně nezodpovědný idiot, když v roce 1860 zabalil svoje prosperující podnikání v císařském městě Vídni, metropoli jedné ze světových velmocí, a odstěhoval se do ospalého německého městysu jménem Praha, kde založil na - relativně - nejživější, čistě německé třídě slovanský obchod. Nota bene, hned vedle Německého domu, což bylo sídlo velkoněmeckého fanatismu, najmě pak buršáckého výtržnictví. O tři desetiletí později se projevil taktéž jako trestuhodný rozhazovačný idiot, když finančně a organizačně podpořil podnik očividně nesmyslný, Jubilejní výstavu v Holešovicích, tedy daleko za městem, na území zcela devastovaném stoletou vodou, jež byla tak mocná, že strhla i Karlův most. Byl to prostě blbec, ten můj pradědeček.

Jenže blbost je pojem relativní a kdyby tedy tento Jan Neff, sponsor gymnázia v jeho rodném Lipníku nad Bečvou a Národního divadla v Praze jakož i Národního muzea taktéž jakož i tuctu dalších podniků s cílem povznést statut české metropole, kdyby on vstal z mrtvých a přišel se podívat na svého pravnuka, tedy mne, a vyptával se mne, co je nového a jak to vypadá s Prahou a jejími výhledy a já mu řekl, že myšlenka uspořádání světových sportovních her zvaných olympiáda je pokládána za "megalomanský projekt", nevěřil by vlastnímu sluchu.

Musel bych mu vysvětlit, že se český duch od jeho dob velmi změnil. Zatímco Čechové v jeho době chtěli vyniknout, Čechové naší doby chtějí být z obliga, chtějí mít jistotu a definitivu. Jakmile je nějaký projekt rozsáhlejší než chlívek pro prasata, obávají se megalomanství. Z Ruzyně nesmí být velké mezinárodní letiště, protože letadla vrčí. Na Pankráci nesmějí být mrakodrapy, protože jsou moc vysoké a Tančící dům je třeba zbořit, protože je šišatý, kdežto řádné domy jsou rovné. Když Američané chtějí vybudovat na našem území rampy, které by ochránily jejich zemi i naši zemi a Evropu před raketovými útoky islamistických fanatiků, kteří si vyrábějí atomové pumy a rakety, s úmyslem naši civilizaci vyhladit, zvedá se vlna českého odporu, jelikož by se islamisté mohli nasrat a naší země si všimnout, že je. Že jsme vstoupili do NATO vyvolalo zásadní odpor, protože se to nelíbí Rusku a když NATO donutilo komunistického diktátora Miloševiče kapitulovat, naši vysocí důstojníci s podporou vlády posílali do Bělehradu varování před americkými nálety, jelikož válčení proti diktátorům je nežádoucí. Vzali nás do spolku civilizovaných států Evropy zvaného Evropská unie, ale neseme to těžce, už proto, že si Unie nepřeje, abychom nazývali náš oblíbený nápoj získaný studenou cestou z řepy stejně, jako lidé z karibské oblasti jejich třtinový destilát, tedy rum.

Mohl bych svého pradědečka ujistit, že nemá důvod k neklidu, jelikož my víme všechno nejlíp a máme zlaté ručičky a selský rozum, na který se nám nikdo nedoklove. Tudíž vůbec nepotřebujeme postrkávat Prahu do kategorie měst světově významných. Ještě by nám sem jezdili ještě víc cizáci, ožírali by se tu a prznili česká děvčata dovezená z Ukrajiny v míře přesahující současný stav a co přesahuje v kterémkoli směru současný stav je v současném českém pojetí nežádoucí.

Pradědečka jsem osobně nepoznal, zemřel desítky let před tím, než jsem se narodil. Takže mohu jen odhadnout, že by se mu nad současnou českou uprděností zvednul kufr.

Já bych ho mohl jen ujistit, že mám pocity stejné a že vše výše uvedené jsem myslel sarkasticky a že je mi to platné jako mrtvému zimník.

Jako jemu zimník.

(29.11.2006 pro časopis Přítomnost)